Karlovarský Grandhotel Pupp je úspěšným pokračovatelem pohostinské tradice, která se zrodila před více než třemi sty lety. To se o mnoha hotelích na světě říct nedá. Jeho příběh je provázán s karlovarskou rodinou Puppů a je dokladem jejich vytrvalosti a obchodní zdatnosti. Šest generací Puppů mělo vždy jasnou vizi prvotřídního hotelu a dost energie, síly a financí své vize uskutečnit. Osud hotelu je poznamenán vzestupy i pády, které jakoby odrážely osudy naší země.

„Sedí pán při malém pivu, ve tváři má zděšení, není ani příliš divu, padá na něj lešení.“ Autorem těchto originálních veršů není nikdo jiný, než Jan Vodňanský, textař, spisovatel, herec a písničkář. Narodil se 19. června 1941. Když mu byly čtyři roky spadla na dům na Královských Vinohradech, kde rodina Vodňanských bydlela, letecká bomba. Jako zázrakem nevybuchla.

S Karlovými Vary jsou neodmyslitelně spjatá dvě jména: Becher a Mattoni. Existuje však ještě třetí: Moser. Sklárna tohoto jména funguje už od roku 1857, kdy ji založil mladý rytec skla. Ludwigu Moserovi bylo tehdy 24 let. Na svět přišel 18. června 1833 do rodiny, která provozovala židovskou jídelnu. Ludwiga však místo hrnců a pánví zajímalo sklo. Fascinovala ho jeho křehkost a krása. Vyučil se rytcem a coby tovaryš strávil několik let na cestách po celé střední Evropě.

Bazilika Sacré-Cœur, druhá nejnavštěvovanější pamětihodnost Paříže shlíží na město z vrcholku Montmartre, na jehož úpatí kdysi býval lom. Proto bylo nejprve nutné podloží hory zpevnit, aby na ní bylo možné svatostánek postavit. Základní kámen byl položen 16. června roku 1875 a cílem bylo pokání za činy, které se staly při krvavém potlačení Pařížské komuny v roce 1871. Právě z vrcholu kopce totiž mířily kanony na město a po bojích zůstalo 30 tisíc mrtvých komunardů.

Doba vrcholícího osvícenství přinášela celou řadu nových objevů a odvážných činů. Jean-Baptiste Denis působil jako osobní lékař na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. a 15. června 1667 provedl vpravdě odvážný kousek, který tehdy musel působit jako z říše sci-fi: do patnáctiletého chlapce, který utrpěl značnou ztrátu krve po přisátí dvaceti pijavic, vpravil dvě deci krve z beránka. Tím byly provedena první transfúze krve, kterou pacient přežil.

Narodil se 14. června 1798 do rodiny krejčího a učitele v moravských Hodslavicích, zemřel v Praze jako milovaný Otec národa. Jeho rakev vyprovázely tisíce lidí. Talentovaného Františka dal otec na studia, ten se nakonec rozhodl věnovat historii. Polovinu života strávil Palacký v archivech a badatelnách, aby mohl sepsat Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Jako první přisoudil Čechům jejich vlastní historii.

Československá plavba labská vznikla výnosem parlamentu 13. června 1922. V polovině 80. let byla největší rejdařskou společností v Evropě. Vlastnila 700 lodí a zaměstnávala 4000 lidí. V Příbězích z kalendáře se projedeme na voru, budeme dobývat led a rozvážet ho po pražských pivnicích. Navštívíme pražské Podskalí a seznámíme se s komunitou, která pravý vltavský břeh obydlela už před třemi sty lety. A možná se pak stavíme na jedno orosené v Jedové chýši.

Za každým hrdinou stojí vnitřně silná žena. Takovou byla i Zdena Mašínová starší, která zemřela 12. června 1956 v komunistickém vězení. Rodačka z Olomouce snila o dráze klavíristky, ale na přání rodičů vystudovala - ještě pod dívčím příjmením Nováková - zeměměřičství. Jako první promovaná geodetka z ČVUT se mohla stát jednou z emancipovaných průkopnic, jež za první republiky otevřely ženám dveře k technickým oborům. Ale nestala. Hned po studiích se provdala za důstojníka.

Čeští příznivci turistiky založili svůj spolek 11. června 1888 v Praze. Hned v dalším roce vyrazili na Světovou výstavu do Paříže, kde byli okouzleni Eiffelovou věží. První turistickou trasu označili červenou barvou tzv. značkaři mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Od té doby přidali postupně téměř 44000 značených kilometrů křížem krážem republikou. V posledních letech se pak turisté mohou vydat i po hranicích naší země na tzv. Stezce Českem.