Bratři Walt a Roy Disneyové založili studio kreslených filmů - Disney Brothers Cartoon Studio 16. 10. 1923. Položili tak základ dnešního filmového imperia, které nemá obdoby. Z původně malé animační dílny, ve které vznikaly ručně kreslené krátké filmy, postupně vyrostl gigant, který má dnes pod kontrolou více než polovinu filmové zábavy na celém světě.

Spisovatel Ed McBain se narodil 15. října 1926. Vyrůstal v New Yorku, který se pro jeho tvorbu stal velkou inspirací. Než se mu podařilo stát se spisovatelem na plný úvazek, musel vystřídat řadu různých profesí. Průlom přišel s románem „Džungle před tabulí“ z roku 1954, který se stal celoamerickým bestsellerem. Věnoval se celé řadě žánrů, od psychologické tvorby, přes science-fiction až po detektivky, anebo psaní scénářů pro film i divadlo.

První představení se v Dejvickém divadle odehrálo 14. října 1992. Byla to hra Matěje Kopeckého Johanes doktor Faust. Pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny vyrostla z mladého divadla velice brzy respektovaná scéna. Na tuto éru úspěšně navázal Miroslav Krobot, pod jehož uměleckým vedením vzniklo mnoho úchvatných inscenací a vyzrála zde řada hereckých osobností.

První a dosud jediná dáma v čele britské vlády vystudovala chemii a vyvíjela postup na vylepšení zmrzliny. I díky ní je dnes mražená pochoutka nadýchaná a kyprá... Po svatbě s životní láskou Denisem Thatcherem se naplno vrhla do politiky. Dokázala skloubit péči o rodinu i o svou zemi. Premiérkou byla 11 let a z Británie udělala sebevědomou světovou velmoc. Nekompromisní, tvrdá, v debatách pečlivě připravená a naprosto přesvědčivá „Železná lady“ se narodila 13. října 1925.

V roce 1823 začal skotský podnikatel Charles Macintosh prodávat nepromokavé pláště do deště. Nechal si patentovat metodu, jak z dehtu, indického kaučuku a nafty vyrobit gumovou hmotu, která stlačená mezi dvě vrstvy látky, je činí nepromokavými a nepropustnými pro vzduch. Po experimentech s nepromokavou látkou v Glasgow se Macintosh s několika partnery rozhodl pro výrobu v Manchesteru. Skotští krejčí totiž novému materiálu nedůvěřovali a nechtěli s ním mít nic společného.

Jan Žižka. Nevíme, kdy a kde se narodil. Nevíme, co dělal většinu života a kde skončily jeho ostatky. Přesto je jednou z nejslavnějších osobností českých dějin. Zemřel 11. října 1424. Když se řekne jeho jméno, většině lidí se vybaví muž s páskou přes oko v čele husitských šiků. Pro někoho je ztělesněním barbara a náboženského fanatika, který neznal slitování a způsobil více škody než užitku. Jiní ho považují za božího bojovníka, hrdinu, vlastence a národní legendu.

Fritz Tugendhat se narodil 10. října 1895 do židovské podnikatelské rodiny v Brně, jemuž se pro mohutně se rozvíjející textilní průmysl přezdívalo Moravský Manchester. Jeho rodiče byli podílníky ve dvou textilních koncernech a obchodovali se suknem. Roku 1928 se oženil s Gretou Löw-Beerovou ze spřátelené rodiny. Na pozemku, který jim věnoval Gretin otec, si novomanželé nechali postavit skvostnou vilu, která architektonicky i technicky předběhla svou dobu o desítky let.

Zní to sice neuvěřitelně, ale dodnes neznáme přesné datum, kdy byl zkonstruován a zprovozněn pražský staroměstský orloj, jedna z nejznámějších, ale také nejzáhadnějších památek. První dochovaná písemná zmínka o jeho existenci pochází z 9. října roku 1410, z německé listiny uchované v opisu ve staré orlojnické knize. Jedná se o poděkování staroměstské radnice hodináři Mikulášovi z Kadaně za dobrou práci při dokončení orloje.

Mikrovlnná trouba byla patentována 8. října 1945. Ve světě pomalu uhasíná válečný konflikt, přesto se na mnoha místech stále rozvíjejí zbrojní technologie. Vědec Percy Spencer testuje v laboratoři magnetron, klíčovou součást radarů. Chce si dát svačinu, automaticky sahá do kapsy u kalhot, kde má připravenou čokoládovou tyčinku. Je rozpuštěná. Jako znalci fyzikálních zákonitostí mu dojde, že za to nemůže tělesná ani okolní teplota, ale neviditelné mikrovlnné záření.

Dne 7. října 1806 si Ralp Wedgewood nechal v Londýně patentovat uhlový papír. Původně ho vytvořil jako pomůcku pro nevidomé. 'Kopírák' byl z jedné strany pokrytý černou nebo modrou barvicí vrstvou, vkládal se mezi dva papíry a sloužil k tomu, aby na spodním papíru vznikl průpis – kopie toho, co se napsalo na svrchní papír. Přenos barvy (propisování) vznikal mechanickým tlakem, obvykle úhozy psacího stroje nebo ručním psaním kuličkovým propisovacím perem.