Dne 7. října 1806 si Ralp Wedgewood nechal v Londýně patentovat uhlový papír. Původně ho vytvořil jako pomůcku pro nevidomé. 'Kopírák' byl z jedné strany pokrytý černou nebo modrou barvicí vrstvou, vkládal se mezi dva papíry a sloužil k tomu, aby na spodním papíru vznikl průpis – kopie toho, co se napsalo na svrchní papír. Přenos barvy (propisování) vznikal mechanickým tlakem, obvykle úhozy psacího stroje nebo ručním psaním kuličkovým propisovacím perem.

Československá televize odvysílala 6. října 1982 kompletní třináctidílnou sérii večerníčku Mach a Šebestová. Jednotlivé díly vznikaly postupně od roku 1976 a objevovaly se i samostatně ve vysílání. Příběhy o žácích III. B, kouzelném sluchátku a psovi Jonatánovi napsal Miloš Macourek. Výtvarníkem byl Adolf Born a režisérem Jaroslav Doubrava. Vypravěčem večerníčku byl Petr Nárožný, pro kterého to byla první zkušenost tohoto druhu.

Václav Havel se narodil 5. října 1936 do rodiny význačného pražského stavitele, jehož bratr byl filmovým magnátem. To ho předurčovalo k zářné a bezproblémové budoucnosti. Přišel však komunistický puč v roce 1948. Z prvorepublikové elity se jako mávnutím kouzelného proutku stal příslušníkem úpadkové buržoazie a třídním nepřítelem. Kvůli nevhodnému kádrovému profilu se také složitěji než jiní dramatici dostával k divadlu.

Narodil se do bohaté rodiny, snil o rytířské slávě a miloval přepych. Přesto se dobrovolně vzdal majetku, a stal se jedním z nejuctívanějších světců křesťanských dějin. František z Assisi podle legendy kázal ptákům, setkal se během křížové výpravy s muslimským sultánem a stál u zrodu tradice vánočních betlémů. Uslyšíte také, proč nosí františkáni provaz se třemi uzly, jak vznikl Chvalozpěv stvoření i proč jeho odkaz inspiruje svět už téměř osm století. Zemřel 3. října 1226.

Narodil se 2. října 1951. Balil mražené fazole, aby si vydělal na první baskytaru. Jako zaměstnanec berního úřadu bezmála umřel nudou, a babičce se jeho hudba moc nepozdávala. Stal se učitelem a jeho studenti ho měli rádi, ale volání hudby bylo silnější a tak se jednoho dne vypravil dobýt svět. Tohle všechno se odehrálo v pestrém životě Gordona Sumnera. Pokud vám to jméno nic neříká, nedivte se. Zato pod přezdívkou Sting je znám už hezkých pár desítek let po celém světě.

Zkorumpovaný stárnoucí policista v Prohnilých, nelítostný mstitel ve Staré pušce nebo Haňťa v Hrabalově Příliš hlučné samotě. Jejich představitel, francouzský herec mohutné postavy a „kachní chůze“ Philippe Noiret, se narodil 1. října 1930 do rodiny obchodníka s textilem. Po otci zdědil smysl pro eleganci a měl slabost pro pestré módní doplňky. Později, už jako filmová hvězda, si dával šít kvalitní obleky a k nim boty na míru.

Vzniklo na začátku studené války jako společný projekt americké zpravodajské služby CIA a československých intelektuálů a politiků v exilu. Začalo vysílat z Mnichova. Zkušebně na Den nezávislosti 1950 a pravidelně od 1. května 1951. Nejprve jen v češtině do tehdejšího Československa, později i do dalších zemí socialistického bloku. Pracovaly pro něj osobnosti jako Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Karel Kryl, Ivan Diviš… Vysílání v češtině skončilo 30. září 2002.

Slivovici se jménem Rudolf Jelínek zná téměř každý. Málokdo ale zná příběh muže, který tuto slavnou značku vybudoval. Vizovický podnikatel dokázal z rodinné palírny vytvořit firmu vyvážející ovocné destiláty až do Spojených států. Jeho život i podnikání však tragicky přerušila druhá světová válka. V Příbězích z kalendáře připomeneme osud Rudolfa Jelínka, který zahynul 29. září 1944 v Osvětimi.

Přemyslovce Václava popisují legendisté jako velmi vzdělaného panovníka, který se stal obětí úkladné vraždy a vstoupil mezi svaté. Atentát údajně zosnoval jeho bratr Boleslav. Traduje se, že pozval knížete na oslavu a 28. září ráno, když se příkladný křesťan vydal na mši, ho s ozbrojenou družinou přepadl. Kdo Václavovi na prahu kostela ve Staré Boleslavi zasadil smrtící ránu už žádný kriminalista nevyšetří. S jistotou nelze určit ani to, zda zemřel roku 929, nebo 935.

Padesát tisíc vyslyšených modliteb a 17 a půl tisíce sirotků z viktoriánské Anglie, kteří dostali šanci na lepší budoucnost. Taková je životní bilance evangelisty a misionáře Georga Müllera, narozeného 27. září 1805 v Prusku. Ačkoliv jemu samotnému doma nic nechybělo, odmala kradl a podváděl, takže v jinošském věku skončil ve vězení. Teprve během studií teologie našel nový smysl života. Stal se misionářem a kazatelem.