Vysmívaný i zbožňovaný. Milovaný i zatracovaný. Každopádně jedinečný, a unikátní. 6. června 1973 se začal vyrábět maličký Fiat 126p, kterému v Polsku neřekli jinak než Maluch. Víte třeba, proč jeho řidič neslyší motor? Protože si koleny zacpává uši. A proč auto nemá dva výfuky? Protože by si ho lidé zezadu pletli s kolečkem… Vtipů o něm koluje spousta. Faktem je, že v 70. a 80. letech minulého století motorizoval Polsko, kde mnohdy statečně plnil i roli rodinného auta.

Poprvé vyjel z Paříže 5. června 1883 a poprvé propojil evropský kontinent od Paříže až po Istanbul. Jako zjevení působil i proto, že železnice tehdy sloužila hlavně k přepravě uhlí a surovin. Smyslem paláce na kolejích ale byla cesta samotná. Dovolit si ji navíc mohli jen ti nejbohatší: bankéři, majitelé továren, králové, ale i umělci a špioni. Král vlaků totiž mohl přejíždět hranice států bez celních kontrol. Proslavil ho i román Agathy Christie Vražda v Orient expresu.

Už v roce 1895 vybudoval na Velkém Blaníku stavitel Limax rozhlednu. Na 20 metrů vysokou otevřenou věž se dalo vystoupat jen po žebříku. V roce 1941 nahradil Klub českých turistů původní stavbu rozhlednou novou, která je zastřešená, o deset metrů vyšší a vidět z ní je téměř polovina Čech.

1. června 1924 zemřel spisovatel Franz Kafka. K popularitě jeho knih přispívá tíživá atmosféra absurdních situací, v nichž jsou hrdinové drceni mechanismy, které neznají, ani jim nerozumí. Ztotožnit se s takovými pocity nebylo ve třicátých letech nijak obtížné. Světová hospodářská krize a nastupující nacismus v Německu začaly svět v kafkovskou kulisu rychle proměňovat. Navíc se ví, že autor si přál zničení svého díla, což jej činí ještě dráždivějším.

1. června 2003 odstartovala sonda Mars expres, první sonda evropské vesmírné agentury mířící k Marsu. O půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety a začala s výzkumem. K nejzajímavějším zjištěním patří objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. Mohlo by to hrát důležitou roli při cestě lidí na Mars, protože by s sebou nemuseli vézt tak velké zásoby vody. Zřejmě nejdůležitějším zjištěním sondy je objev stopového množství metanu a čpavku v tamní atmosféře.

Herečka, kterou proslavily filmy Někdo to rád horké nebo Pánové mají radši blondýnky, se narodila 1. června 1926. Její život se podobá pohádce o ošklivém káčátku: dětství plné ústrků, matka se o ni nestarala, vyrůstala v pěstounských rodinách a v sirotčinci, a přece se stala krasavicí a zárukou filmového úspěchu. Připomeňte si některé méně známé události z jejího ne vždy jednoduchého života.

Jeho jméno proslavil Alexandr Dumas v románu Hrabě Monte Christo. Skutečný José Custódio de Faria se narodil 31. května 1756 v indickém státě Goa, který ovládali Portugalci. Životopis tohoto „bráhmana z Indie“, jak si říkal, je protkaný legendami. Některé si nezadají s fantazií slavného autora. Jisté je, že pocházel z rozvráceného manželství kněze a jeptišky, vystudoval v Římě, kázal v Sixtinské kapli i na královském dvoře v Lisabonu. K hypnóze ho přivedl mesmerismus.

Mezi severočeskými Teplicemi a Ústím nad Labem vznikl v 70. letech 20. století povrchový hnědouhelný důl. Za oběť mu padlo několik vesnic a mělo zmizet i město Chabařovice. Zabránily tomu ale těžební limity z počátku 90. let. Práce v dole skončila roku 1997 a od roku 2001 se těžební jáma začala napouštět vodou. Veřejnosti se umělé jezero Milada s rozlohou 252 hektarů otevřelo 30. května 2015. Na jeho břehu by měla vzniknout zoo pro velké kopytníky (zubry, pratury, velbloudy).

Jeden z nejoblíbenějších českých herců, nejvýraznější tvář československé popkultury a mistr vyprávění se narodil jako Vladislav Menšík. Publikum dokázal strhnout spontánností, energií i humorem. Stačilo pár vět a celý sál byl na jeho straně. Jeho život ale nebyl jen veselý. Provázely ho zdravotní potíže, boj s alkoholem i náročný rodinný život. Přesto zůstal pro své kolegy i diváky především člověkem, který dokázal i v těžkých chvílích rozdávat humor. Zemřel 29. května 1988.

Narodil se 28. května 1908 do vážené rodiny a sám toužil po dráze diplomata. Stal se ale novinářem. Jako korespondent agentury Reuters pusobil v Moskvě nebo v Šanghaji. Na začátku druhé světové války začal pracovat pro kontrašpionáž a podílel se i třeba na získání německého šifrovacího stroje Enigma. V USA absolvoval elitní špionážní školu, kde trénoval simulované diverzní akce. Po válce se usídlil na Jamajce a pustil se do psaní špionážních románů. Zemřel 12. srpna 1964.