Neohrožená novinářka a účastnice protinacistického odboje se narodila 10. 8. 1896. Navštěvovala první české dívčí gymnázium Minerva, po smrti matky ale prožila bouřlivé dospívání: výstřední oblečení, krádeže, drogy… Proti vůli otce se vdala do Vídně. Jako první do češtiny přeložila ještě neznámého Franze Kafku, s nímž prožila krátkou intenzivní lásku, jejímž plodem jsou Dopisy Mileně. S druhým manželem žila v Praze. Zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück 17. 5. 1944.

Espresso se dělá z 8–9 g mleté kávy pod tlakem asi 9 bar. Výsledný nápoj má kolem 30 g a je základem pro většinu kávových nápojů. První prototyp stroje na espresso vyrobil v roce 1822 Francouz Louis Bernard Rabaut, když chtěl urychlit proces podávání kvalitní kávy svým zákazníkům. Jako první si ale 16. května 1884 nechal vlastní přístroj na přípravu espressa patentovat Ital Angelo Moriondo. Jeho výrobek si kvůli obtížné obsluze vysloužil přezdívku „Divoká bestie“.

Madeleine Allbrightová se narodila 15. května 1937. Její blízký přítel Václav Havel chtěl, aby se po něm ucházela o pozici prezidentky České republiky. Ona už ale měla americké občanství a ve své druhé domovině, USA, to dotáhla do nejvyšších pater politiky. Od roku 1997 zastávala jako první žena post ministryně zahraničí USA. Do České republiky, se ráda vracela a v rámci světové politiky ji podporovala. Zásadním způsobem se například zasloužila o vstup ČR do NATO.

V polovině 19. století bylo mléko ve velkých amerických městech často nebezpečné. Právě obava ze zkažené potraviny přivedla podnikatele Gaila Bordena k nápadu, který změnil potravinářský průmysl. Dne 14. května 1853 získal patent na výrobu kondenzovaného mléka – produktu, který se rychle uplatnil v armádních zásobách, později v humanitární pomoci a nakonec i v běžných domácnostech.

Týdenní oslavy, procesí a opulentní ohňostroj nad Brnem. Tak vypadala v roce 1736 korunovace obrazu Černá Madona od sv. Tomáše, zázračné Perly Moravy. Při jedné z největších barokních slavností na našem území obloha vybuchovala gejzíry záblesků a hvězd. Z děl vystupovala mohutná oblaka a obří zahradní vázy chrlily oheň. To vše bylo završeno zářivou klenbou nad barokním sloupovím. Poslechněte si, jak ohňostroj vypadal, i co to znamená, když se obraz dočká církevní korunovace.

Katedrála sv. Víta byla vysvěcená 12. května 1929 a v té době neměla ani funkční varhany, které jsou duší každého kostela. Ještě v polovině 19. století se o ní psalo jako o impozantní zřícenině uprostřed hlavního města Čech… Její základní kámen položili už v době Karla IV. Po staletí nedokončená stavba zažila požár, drancování i dělostřeleckou palbu. A když se národ skládal na Národní divadlo, na ni všichni zapomněli. Vše změnil až sen jednoho zdánlivě obyčejného kněze.

Zdaleka ne ve všech zemích je zvykem chodit na procházky i delší výlety do přírody pěšky. U nás stačí otevřít turistickou mapu, najít červenou, zelenou, modrou nebo žlutou čáru a už může zvesela a bez obav vyrazit. České značení je totiž nebývale spolehlivé a z tisíce cest si vybere opravdu každý. Právě 11. května 1889 první označovací družstvo Klubu českých turistů vyrazilo do oblíbeného údolí Štěchovic, aby tady označilo historicky první turistickou trasu v českých zemích.

Sehrál dominantní úlohu ve slavné kapitole amerického hudebního filmu. Jméno Freda Astaira se stalo synonymem tance. Narodil se 10. května 1899. Aniž se snažil sledovat nějaký vzor, jeho tanec vykrystalizoval v osobitý styl, který po několik desetiletí ovlivňoval vývoj tance nejen na filmovém plátně. Pro režiséry bylo vždy jeho jméno zárukou perfektně odvedené práce, pro producenty zase zárukou kasovního úspěchu a to i tehdy, když Hollywoodem zmítaly krize.

Dne 9. května 1873 došlo k pádu na vídeňské burze a hluboká hospodářská krize se bleskovou rychlostí rozšířila dominovým efektem po celém světě. Šest dlouhých let se svět vzpamatovával z této první skutečné globální krize, která se nevyhnula ani Spojeným státům, Britské Indii nebo Osmanské říši. Hlavní příčinou katastrofy byl obrovský příval tzv. levných peněz do německého hospodářství, které pocházely z válečných reparací od poražené Francie po prusko – francouzské válce.

Žádný konflikt v dějinách nepřinesl tolik obětí, krve a zkázy. A žádný neměl tolik konců. Němci podepsali kapitulaci nejdřív 7. května 1945 v Remeši, o den později pak znovu v Berlíně. To už měl ale Stalin v Moskvě na kalendáři datum 9. května. Jako poslední v Evropě padli v boji proti nacistům 12. května dva čeští partyzáni u vsi Chraštice. Poslední Němci obsazené území, britský ostrov Alderney, bylo osvobozeno 16. května. Válka ale pokračovala dál v Tichomoří a Mandžusku…