Státní bezpečnost vtrhla 13. března 1950 do pražské restaurace u Herclíků, aby tam pozatýkala československé hokejové reprezentanty a obvinila je z velezrady a špionáže. V říjnu pak začal vykonstruovaný soudní proces „proti Modrému a spol.“ s jedenácti hokejisty, kteří byli za nepřítomnosti veřejnosti odsouzeni k vysokým trestům. Mistři světa skončili v uranových dolech.

Alois Jirásek je jedním ze zakladatelů novodobého historického románu. A vinou komunistického ideologa Zdeňka Nejedlého také domnělým objevitelem husitských revolučních tradic. Na metry jeho spisů vydávaných v 50. letech v nesmyslně vysokých nákladech v mnohé pamětnické knihovně sedá prach a snad kromě Starých pověstí českých téměř není čten. Což je škoda, neboť jeho povídková tvorba si i po více než stu letech uchovává čtenářský půvab. Alois Jirásek zemřel 12. března 1930.

Sir Alexander Fleming se narodil 6. srpna 1881 a původně se měl stát chirurgem, ale shoda náhod ho zavedla do laboratoře. Poctivý skotský lékař a vědec chtěl svým umem zmírňovat válečné útrapy a za své zásluhy pro celý svět byl uveden do šlechtického stavu. Zemřel 11. března 1955.

Skotský rodák A. G. Bell začínal po vzoru svého otce jako učitel neslyšících. Jeho matka totiž ztratila sluch, když mu bylo dvanáct let. Ve škole, kde učil, si našel i manželku. Jeho vynález telefonu byl „vedlejším produktem“ hledání prostředku, který by neslyšícím vrátil sluch. Na přístroj přenášející lidský hlas získal patent 7. března 1876. První slova pomocí něj oficiálně pronesl 10. března 1876. Zněla: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás!“

Někdo se bulváru snaží vyhnout, někdo ho naopak vyhledává. Z jednoho dokáže udělat celebritu, druhému ušije z ostudy kabát. Své o tom ví i princ Charles, který by asi po své tampaxové aféře nepohrdl ani věznicí v Toweru, jen aby nemusel vystrčit nos… Tohle dobře promyšlené kolo na peníze rozšlapal poprvé muž jménem Jean Donneau de Visé, který založil roku 1672 první časopis na světě, zaměřující se na drby z vyšší společnosti. Jeho výročí si připomínáme právě dnes.

Většina z nás zná zkratku MDŽ. Většina si ji pojuje s 8. březnem. Co už ale není tak všeobecně známo, je historie a kontext tohoto významného dne. V českých zemích byl totiž Mezinárodní den žen znehodnocen během čtyřiceti let socialismu. Povinné oslavy na pracovištích, rudé karafiáty a gratulace v televizi. Mezinárodní den žen přitom vznikl už na začátku minulého století a měl především oslavovat úspěchy, kterých dosáhlo ženské hnutí napříč světem.

Náš nejúspěšnější tenista se narodil 7. března 1960. Za první výhry dostával pětikorunu. Za prohraný set nemusel platit nic, ovšem pod podmínkou, že se nebude vztekat. Porážky snášel totiž velice těžce. Rodiče chtěli svého syna motivovat ke klidu. Povedlo se to dokonale. Na špičku světového tenisového žebříčku dovedla Ivana Lendla technická dokonalost hry, analytický mozek, dokonale zvládnutá psychika a klidná hlava.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev, chemik, fyzik, geolog, metrolog, meteorolog, ekonom a technolog chemických, těžebních i zemědělských procesů. Muž, který stojí za vývojem ruského zemědělství, bezdýmným střelným prachem nebo třeba ledoborcem. Vědec, jenž nikdy nedosáhl na Nobelovu cenu, a přesto OSN označila rok 2019 za Mezinárodní rok periodické soustavy prvků. Svět se o ní dozvěděl 6. března 1869.

Ve druhé polovině 19. století se v Rakousku-Uhersku zavádí alternativa k sňatku církevnímu pro ateisty nebo páry rozdílných vyznání. Mezi prvními se na Staroměstské radnici žení pokrokový český vlastenec Vojta Náprstek. Úřední osobou se nechá oddat také budoucí vojevůdce a císař Napoleon Bonaparte. Kvůli naléhání papeže si ale svou první manželku Josefínu vezme ještě před oltářem. Co Bůh spojí, člověk nerozlučuj! Co spojí úředník, úředník také rozvede. A v tom tkví výhoda.