Richterova stupnice. Tato slova se objevují u každé zprávy o zemětřesení. Čím vyšší číslo od jedné do deseti, tím větší malér. Málokdo si ale položí otázku, jak tato mezinárodně uznávaná klasifikace vznikla a kdo vlastně byl onen Richter. Moderní věda do současnosti vytvořila řadu přesnějších měřítek, ale Richterova stupnice je stále nejoblíbenější a nejznámější. Charles Richter byl americký seismolog, který se narodil 26. dubna roku 1900 a malém městě Overpeck v Ohiu.

Al Pacino se narodil 25. dubna 1940. Připomeneme, jak se z kluka z Bronxu stal herec světového formátu. Dozvíte se o jeho drsném dospívání, konzumaci alkoholu a kouření marihuany i o tom, jak ho tragická smrt dvou přátel odradila od tvrdých drog. Nechybí ani cesta k herectví. Rozhodující setkání s Čechovovým Rackem, roky v undergroundových divadlech, období bez práce, zatčení kvůli zbrani, která byla jen rekvizitou, i průlomové divadelní úspěchy oceněné cenami Obie a Tony.

Anna Náprstková zažila období chudoby, dvakrát ovdověla, přesto se stala úspěšnou podnikatelkou a mecenáškou. Své jmění využívala na podporu vlastenců a chudině pomáhala stravou i penězi. Svého syna Vojtu, zastánce pokroku i emancipace žen, podporovala např. při založení Amerického klubu dam, či Českého průmyslového muzea v rodinném domě U Halánků na pražském Betlémském náměstí. Zemřela 24. dubna 1788. Pohřeb této všeobecně vážené dámy byl velkolepou společenskou událostí.

Enrico Piaggio nechal stvořit stroj, který přepsal dějiny motoristiky. Ikonu, jež se stala symbolem italského stylu, a na níž se proháněly ty největší světové hvězdy, na stříbrném plátně i mimo něj. Stroj vznikl díky muži, který nesnášel motorky. Je to nejčastěji napodobovaný skútr všech dob. Značka Vespa byla zaregistrována 23. dubna 1946. Pojďte spolu s námi oslavit její narozeniny v Příbězích z kalendáře.

Americký Prometheus a otec atomové bomby, to jsou přezdívky geniálního vědce, který se narodil 22. dubna 1904 v New Yorku židovskému obchodníkovi a umělecké malířce. Individualista a snílek s velkou představivostí a ohromujícími znalostmi se uplatnil v oboru teoretické fyziky, který vystudoval v Evropě. Vždycky vyčníval. V Cambridge nešikovností v laboratořích, na univerzitě v Göttingenu si uzurpoval roli přednášejícího. Studenti ho zbožňovali pro inspirativní formu výuky…

Řím byl podle legendy založen 21. dubna 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, odkojenými vlčicí. Jejich skutečnou matkou byla Rhea Silvia, dcera krále Numitora. Z té její strýc Amulius po převzetí moci udělal vestálku, panenskou služebnici v chrámu bohyně Vesty. Chtěl tak zajistit, aby nezplodila potenciálního zájemce o jeho trůn. Jenže v římském panteonu se nacházejí i bohové mužského pohlaví, kteří nepatří zrovna k výkvětům ctnosti. A Rheu svedl samotný bůh války Mars…

Americký filmový herec a producent se narodil 20. dubna 1893. V letech 1914 až 1947 vytvořil téměř 200 komedií, ať už němých či mluvených. V roce 1952 obdržel Oscara za celoživotní dílo a na hollywoodském chodníku slávy má hned dvě hvězdy. Lloydovy filmy často obsahovaly odvážné scény a zamotané honičky, pro které si jej pamatujeme dodnes. Scéna, kdy visí za ručičky hodin ve snímku O patro výš, se stala klasikou. Také proto, že jeho hlavní postava byl průměrný typ s brýlemi.

Na počátku 20. století neměl ve světě přemožitele. Ulrich Salchow se stal desetinásobným mistrem světa. Na počet jeho zlatých medailí z evropského šampionátu by nám také nestačily prsty jedné ruky. V roce 1908 se navíc stal historicky prvním vítězem v krasobruslení na olympijských hrách. O rok později pak poprvé skočil „svůj” skok. Tzv. salchow patří dodnes mezi povinné prvky krasobruslařských závodníků. Zemřel 19. dubna 1949.

Obchod na korze, který natočila dvojice Ján Kadár a Elmar Klos, vznikl podle novely Past Ladislava Grosmana. 18. dubna 1966 získal jako vůbec první čs. snímek Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Děj se odehrává na slovenském maloměstě v roce 1942. Kromě humanistického poselství stojí na hereckých výkonech Jozefa Kronera a polské židovské herečky Idy Kamińské. Po premiéře v roce 1965 sklidil mezinárodní úspěch a získal na třicet československých i světových ocenění.

Jan Kotěra, který zemřel 17. 4. 1923, je autor Národního domu v Prostějově, Muzea Východních Čech v Hradci Králové nebo budovy Právnické fakulty v Praze. Narodil se do smíšené česko-německé rodiny. Po maturitě zamířil do pražské projekční kaceláře inženýra Freyna, kde se setkal s vlastenecky naladěným baronem Mladotou ze Solopisk. Ten ho přizval k přestavbě svého zámečku Červený hrádek u Sedlčan. Objevil tak Kotěrův talent a stal se jeho mecenášem.