Grigorij Jefimovič Rasputin, samozvaný léčitel, potulný mnich známý divokými sexuálními večírky, muž s mimořádným vlivem na ruskou carevnu. Narodil se 21. ledna 1869. Ze vsi kdesi v Ťumeňské oblasti se vyšplhal až do salonů okultismem posedlé petrohradské smetánky. Co mu otevřelo dveře k carskému dvoru a díky čemu se mu podařilo zlepšit zdravotní stav careviče Alexeje? Bylo to umění hypnózy? Stal se Rasputin nakonec i milencem carevny?

„Moc jsem toho neviděl. Opravdu nejsem žádný filmový fanda. Raději pracuji na vlastních věcech,“ řekl režisér David Lynch, narozený 20. ledna 1946. A tento přístup se mu zřejmě vyplatil. Byl třikrát nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie – za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). V roce 2019 získal čestného Oscara za celoživotní přínos kinematografii. Vyhrál hlavní ceny na Filmovém festivalu v Cannes i v Benátkách.

To, že máte nápad, neznamená často vůbec nic. Důležitá je vytrvalost a trocha štěstí. Jamesi Wattovi trvalo přes 10 let, než od první myšlenky došlo k realizaci jím vylepšeného parního stroje. V Příbězích z kalendáře se také dozvíte, proč už nepoužíváme míle a lokty, jak se kopírovaly úřední dokumenty v roce 1800, a dostanete návod, jak si postavit domácí varhany. Příběh jednoho z největších vynálezců průmyslové revoluce začíná nedaleko Glasgow 19. ledna 1736.

Narodil se v roce 1865 v indické Bombaji. Nezvyklé křestní jméno dostal podle jezera. V pěti letech ho poslali i s mladší sestrou za vzděláním do Anglie. Nevzpomínal na to hezky. Jeho svěřenecká rodina ho totiž trestala za každý prohřešek. Naučil se dokonale lhát a vymýšlet si, což prý využil ve svých příbězích. Ten nejslavnější je o chlapci Mauglím, kterého se ujme rodina vlků… První britský laureát Nobelovy ceny za literaturu zemřel 18. ledna 1936 v Londýně.

Vypadá to s ním bledě, ale pak vytáhne plechovku se špenátem a rychle do sebe obrátí její obsah. Na těle mu naskáčou svaly a rázem má vyhráno. Tak Pepka námořníka všichni známe. Jenže jak to všechno začalo? Chlapík s přimhouřeným okem a fajfkou v koutku úst se čtenářům poprvé představil 17. ledna 1929. Šlo o epizodní „štěk“ v úspěšném komiksu Náprstkové divadlo, který už deset let kreslil Elzie Crisler Segar.

Před Národním muzeem se 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil Jan Palach. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl tímto drastickým způsobem vyjádřit protest proti cenzuře a šíření dezinformací a vyburcovat společnost z letargie. Čin odůvodnil prohlášením, ve kterém požadoval nápravu jménem skupiny dobrovolníků, ochotných dát se za splnění požadavků upálit. „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí,“ řekl, než o tři dny později zemřel.

Wikipedia vznikla 15. ledna 2001 jako vedlejší produkt úplně jiného projektu, dnes už neexistující encyklopedie Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Že se Wikipedia takto rozvine, nejdřív nikdo nepočítal. Víte kolik dotazů dostane česká Wikipedie denně a kolik článků na ní denně přibývá?

Psycholožka, disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 se narodila 14. ledna 1934. Dodnes patří k nejvýraznějším osobnostem českého odporu proti normalizačnímu režimu. Její odvahu formovalo rodinné zázemí, víra i zkušenost s perzekucí, která se dotýkala nejen jí, ale i jejích sedmi dětí. Vězení, výslechy ani nabídky k emigraci ji nezlomily, naopak posílily její přesvědčení pomáhat nespravedlivě stíhaným a později i uprchlíkům a lidem v nouzi.

Psal se 13. leden 1962, když se na první místo americké hitparády podruhé vyšplhala píseň The Twist. Zpíval ji Chubby Checker – a s ní se zrodil tanec, který poprvé v historii oddělil partnery a spojil generace. Revoluce se neodehrála v ulicích, ale na tanečních parketech. Twist – jednoduchý rytmus, pár kroků a nekonečná energie. Píseň The Twist se stala fenoménem, který proměnil Ameriku i celý hudební svět.

Původně poslíček a čistič bot se narodil 12. ledna 1873. Díky tréninku na vojně se 10. dubna 1896 postavil na start trati, která běžela po stejné trase jako legendární posel se zprávou o vítězství Athéňanů v bitvě u Marathónu. Postupně předbíhal všechny favority, a dovolil si dokonce zastávku na posilněnou, při které snědl polovinu pomeranče a zapil ji panákem koňaku. Do cíle doběhl v čase 2:58:50 a vytvořil první olympijský maratonský rekord. A pak se vrátil ke své práci…