Ta akce se nepovedla. Všichni útočníci selhali, jejich terč přežil a zmizel. Přesto následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d‘Este svému osudu neunikl. Krátce poté zahynul rukou atentátníka společně s manželkou Žofií Chotkovou. Co se v ulicích Sarajeva 28. června 1914 vlastně dělo? Na arcivévodovu kolonu aut původně číhalo sedm atentátníků, ale bombu hodil jen jeden z nich. Navíc minul a policie ho na místě zadržela. To bylo ze strany útočníků vše.

V Literárních listech a celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny vyšlo 27. června 1968 prohlášení Dva tisíce slov. Na popud vědců z Československé akademie věd jej svým nezaměnitelným literárním stylem napsal spisovatel a novinář Ludvík Vaculík.

Eduard Štorch je známý především jako autor knížek pro děti zasazených do doby kamenné a doby bronzové. K tématu nepřistupoval nijak diletantsky – sám prováděl archeologické vykopávky a při psaní zohledňoval všechny dostupné vědecké poznatky. Mnoho postupů také experimentálně ověřoval – s manželkou Boženou žil například několik dní v Křivoklátských skalách. Pekli si maso na ohni, který Eduard sám rozdělal, stahovali zvířata a vůbec žili způsobem pravěkých lidí.

Malíř František Kupka zemřel na předměstí Paříže 24. června 1957. Pocházel z východních Čech a původně se vyučil sedlářem. Brzy se však prosadil jeho výtvarný talent a tak začal studovat malbu na pražské a později vídeňské Akademii. Roku 1895 odjel jako stipendista do Paříže, kde se usadil natrvalo. Když roku 1912 vystavil své dva první abstraktní obrazy, dočkal se posměchu a nepochopení. Od další tvorby ho to však neodradilo.

Andrzej Sapkowski se 21. června 1948 v Lodži. Srdce polského textilního průmyslu zprvu předurčovalo profesní dráhu vášnivého čtenáře. Vystudoval zahraniční obchod a z výjezdů za železnou oponu se vracel s knižními novinkami. Tak objevil ve východním bloku neznámý žánr fantasy a v roce 1986 prorazil v soutěži sci-fi časopisu povídkou Zaklínač. Ve variaci na lidovou pohádku o ševci „drakobijci“ stvořil postavu mutanta s nadlidskými schopnostmi Geralta z Rivie, lovce příšer.

Josef Václav Myslbek byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století. Narodil se 20. června 1848. Vrcholem jeho realistické tvorby je jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí. Zakladatel novodobého českého sochařství se narodil v Praze jako syn malíře pokojů Václava Myslbeka. Sochařskému umění se učil v ateliéru Václava Levého, kde pracoval až do roku 1870.

Zuzana Navarová se narodila 18. června 1959 do muzikantské rodiny, tatínek byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu. Do své umělecké dráhy si ale nikým mluvit nedala, byla ve své tvorbě naprosto svobodná. Osobitá. V životě uzavřená, tajemná, mnohdy sarkastická, mezi blízkými přáteli upřímná, otevřená a veselá. V hudbě ji inspirovaly rozmanité kultury a žánry od folku, cikánské muziky přes jazz až k latinskoamerickým rytmům.

Socha Svobody připlula do New Yorku 17. června 1885. S nápadem darovat Spojeným státům velkolepý monument přišel už v roce 1865 francouzský právník a historik Édouard René Lefèbvre de Laboulaye. Realizace se pak ujal sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Modelkou mu nejprve byla vlastní matka, později modelka, kterou si následně vzal za ženu. Sochu třímající pochodeň a svírající v druhé ruce desku s datem vyhlášení americké nezávislosti postavil nejprve v Paříži.

Rodilého Skota Johna Logieho Bairda už odmalička fascinovaly technické vynálezy a sám se pokoušel sestavovat různé přístroje. Ve dvanácti letech si třeba vyrobil telefon. Studia techniky absolvoval v Glasgow a už na škole ho napadlo rozložit obraz na jednotlivé body, což byl vlastně zárodek jeho pozdějšího vynálezu televize. Zemřel 14. června 1946.