Americký Prometheus a otec atomové bomby, to jsou přezdívky geniálního vědce, který se narodil 22. dubna 1904 v New Yorku židovskému obchodníkovi a umělecké malířce. Individualista a snílek s velkou představivostí a ohromujícími znalostmi se uplatnil v oboru teoretické fyziky, který vystudoval v Evropě. Vždycky vyčníval. V Cambridge nešikovností v laboratořích, na univerzitě v Göttingenu si uzurpoval roli přednášejícího. Studenti ho zbožňovali pro inspirativní formu výuky…

Řím byl podle legendy založen 21. dubna 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, odkojenými vlčicí. Jejich skutečnou matkou byla Rhea Silvia, dcera krále Numitora. Z té její strýc Amulius po převzetí moci udělal vestálku, panenskou služebnici v chrámu bohyně Vesty. Chtěl tak zajistit, aby nezplodila potenciálního zájemce o jeho trůn. Jenže v římském panteonu se nacházejí i bohové mužského pohlaví, kteří nepatří zrovna k výkvětům ctnosti. A Rheu svedl samotný bůh války Mars…

Americký filmový herec a producent se narodil 20. dubna 1893. V letech 1914 až 1947 vytvořil téměř 200 komedií, ať už němých či mluvených. V roce 1952 obdržel Oscara za celoživotní dílo a na hollywoodském chodníku slávy má hned dvě hvězdy. Lloydovy filmy často obsahovaly odvážné scény a zamotané honičky, pro které si jej pamatujeme dodnes. Scéna, kdy visí za ručičky hodin ve snímku O patro výš, se stala klasikou. Také proto, že jeho hlavní postava byl průměrný typ s brýlemi.

Na počátku 20. století neměl ve světě přemožitele. Ulrich Salchow se stal desetinásobným mistrem světa. Na počet jeho zlatých medailí z evropského šampionátu by nám také nestačily prsty jedné ruky. V roce 1908 se navíc stal historicky prvním vítězem v krasobruslení na olympijských hrách. O rok později pak poprvé skočil „svůj” skok. Tzv. salchow patří dodnes mezi povinné prvky krasobruslařských závodníků. Zemřel 19. dubna 1949.

Obchod na korze, který natočila dvojice Ján Kadár a Elmar Klos, vznikl podle novely Past Ladislava Grosmana. 18. dubna 1966 získal jako vůbec první čs. snímek Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Děj se odehrává na slovenském maloměstě v roce 1942. Kromě humanistického poselství stojí na hereckých výkonech Jozefa Kronera a polské židovské herečky Idy Kamińské. Po premiéře v roce 1965 sklidil mezinárodní úspěch a získal na třicet československých i světových ocenění.

Jan Kotěra, který zemřel 17. 4. 1923, je autor Národního domu v Prostějově, Muzea Východních Čech v Hradci Králové nebo budovy Právnické fakulty v Praze. Narodil se do smíšené česko-německé rodiny. Po maturitě zamířil do pražské projekční kaceláře inženýra Freyna, kde se setkal s vlastenecky naladěným baronem Mladotou ze Solopisk. Ten ho přizval k přestavbě svého zámečku Červený hrádek u Sedlčan. Objevil tak Kotěrův talent a stal se jeho mecenášem.

Chtěli byste se svézt na 'ožralé rybičce'? Na parníčku, který se na hladině Vltavy kolébal tak rozpustile, až mu Pražané dali tuhle přezdívku? Právě s vltavskými parníky začala 16. dubna 1880 nová éra městského cestování. Než se Pražané mohli nechat houpat po řece, odehrál se příběh skoro filmový. Vynálezce Josef Božek předvedl svůj parník, dav jásal – a pak přišla událost, která ho od dalších pokusů s párou navždy odradila. Přesto se parní doprava postupně prosadila.

První čtení lidského genomu připomínalo tažení za svatým grálem. Když se vědci koncem 20. století pustili do výzkumu, ještě ani pořádně nevěděli, co a kde mají vlastně hledat. Kompletní dědičná informace člověka se dá přirovnat ke knize s více než třemi miliardami znaků, ze kterých nám dávají smysl pouhá dvě procenta. Zmapování genomu by mělo pomoci odhalit příčiny onkologických onemocnění a dalších chorob. Dokončení jeho četby bylo oznámeno 14. dubna 2003.

Bratranci Václav a František Veverkovi pocházeli z Rybitví u Pardubic. Václav byl kovář, František hospodařil na gruntu. Podařilo se jim dát dohromady vynález, který změnil dějiny. František spojil výhody tzv. trutnovského háku, umožňující orat do hloubky, s dřevěnou konstrukcí pražského pluhu. První brázdu vyorali v roce 1827. Pluh se nejdřív nazýval veverče, později ruchadlo. Bratranci Veverkové však ze svého vynálezu neměli slávu ani peníze, oba zemřeli v bídě.