- Podcasty
- Příběhy z kalendáře
Poslechněte si podcast: Jan Karafiát. „Český Andersen“ pořádal bytové mše
Autor slavných Broučků se narodil v Jimramově na Vysočině. Vzdělání se mu dostalo díky mecenášům evangelické církve, studoval nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, v Německu a Skotsku. Jeho pojetí světa si našlo mnohé přívržence, pro které pak v Praze, už ve své „farářské penzi”, pořádal mše přímo v bytě. Broučci Jana Karafiáta jsou dnes nejvydávanější českou knihou, poprvé vyšli vlastním nákladem autora v roce 1876. O jejich slávě ale rozhodla až o mnoho let později náhoda…
Příběhy z kalendáře
Netradičním způsobem představují posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby, dějinné události i témata v souvislostech. Kolektiv autorů, který Příběhy z kalendáře píše, se zaměřuje na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu.
Unikátní zápis v duchcovské městské knize aneb Začátek dobývání „hořlavého kamene“
Těžba uhlí změnila v posledních dvou staletích tvář severních Čech k nepoznání. Jak ale celý příběh začal? Co stálo na počátku uhelné horečky? Je to nenápadná a napůl zapomenutá zmínka v jedné duchcovské městské knize. Když neznámý písař bral 16. března roku 1403 do ruky brk, netušil, že o více než šest století později bude těch několik německy psaných řádků pokládáno za unikát. Jde totiž o první zmínku o těžbě uhlí nejen v Čechách, ale také v celé střední Evropě.
Protektorát Čechy a Morava. Jedna z nejstrašnějších kapitol československých dějin
Pod nátlakem ze strany třetí říše se osamostatnilo Slovensko. Prezident Emil Hácha odjel vlakem do Berlína s nadějí, že s Hitlerem dojedná přijatelné podmínky nového uspořádání. Namísto toho byl nemocný Hácha donucen k podpisu pod prohlášení, že vkládá „osud českého národa a země v důvěře do rukou vůdce Německé říše“. Začala se psát jedna z nejstrašnějších kapitol československých dějin zvaná protektorát Čechy a Morava.
Akira Jošizawa. Velmistr papírové krásy
Origami. Kořeny japonského umění skládání papíru sahají až do 9. století, ale teprve po druhé světové válce jej naplno objevil i západní svět. Byla to především zásluha nenápadného muže jménem Akira Jošizawa. Narodil se 14. března 1911 v rodině farmáře, který měl jedenáct dětí. Proslul jako zručný výtvarník s neuvěřitelně šikovnými prsty a geniální představivostí. Považoval se za čistokrevného samouka a tvrdil, že jeho jediným učitelem je pouze příroda.
Politický proces s československými hokejisty. Mistři světa skončili v uranových dolech
Státní bezpečnost vtrhla 13. března 1950 do pražské restaurace u Herclíků, aby tam pozatýkala československé hokejové reprezentanty a obvinila je z velezrady a špionáže. V říjnu pak začal vykonstruovaný soudní proces „proti Modrému a spol.“ s jedenácti hokejisty, kteří byli za nepřítomnosti veřejnosti odsouzeni k vysokým trestům. Mistři světa skončili v uranových dolech.
Alois Jirásek. Spisovatel, který se stal institucí
Alois Jirásek je jedním ze zakladatelů novodobého historického románu. A vinou komunistického ideologa Zdeňka Nejedlého také domnělým objevitelem husitských revolučních tradic. Na metry jeho spisů vydávaných v 50. letech v nesmyslně vysokých nákladech v mnohé pamětnické knihovně sedá prach a snad kromě Starých pověstí českých téměř není čten. Což je škoda, neboť jeho povídková tvorba si i po více než stu letech uchovává čtenářský půvab. Alois Jirásek zemřel 12. března 1930.
Alexander Fleming. Zkoumal slzy, rýmu i plíseň na starých botách. Penicilin objevil díky dědictví
Sir Alexander Fleming se narodil 6. srpna 1881 a původně se měl stát chirurgem, ale shoda náhod ho zavedla do laboratoře. Poctivý skotský lékař a vědec chtěl svým umem zmírňovat válečné útrapy a za své zásluhy pro celý svět byl uveden do šlechtického stavu. Zemřel 11. března 1955.
Alexander Graham Bell. Předchůdce jeho telefonu vypadal jako aparát s gumovým váčkem
Skotský rodák A. G. Bell začínal po vzoru svého otce jako učitel neslyšících. Jeho matka totiž ztratila sluch, když mu bylo dvanáct let. Ve škole, kde učil, si našel i manželku. Jeho vynález telefonu byl „vedlejším produktem“ hledání prostředku, který by neslyšícím vrátil sluch. Na přístroj přenášející lidský hlas získal patent 7. března 1876. První slova pomocí něj oficiálně pronesl 10. března 1876. Zněla: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás!“
Bulvár milovaný i zatracovaný. Věděli jste, že o drbech se psalo už v 17. století?
Někdo se bulváru snaží vyhnout, někdo ho naopak vyhledává. Z jednoho dokáže udělat celebritu, druhému ušije z ostudy kabát. Své o tom ví i princ Charles, který by asi po své tampaxové aféře nepohrdl ani věznicí v Toweru, jen aby nemusel vystrčit nos… Tohle dobře promyšlené kolo na peníze rozšlapal poprvé muž jménem Jean Donneau de Visé, který založil roku 1672 první časopis na světě, zaměřující se na drby z vyšší společnosti. Jeho výročí si připomínáme právě dnes.
Mezinárodní den žen. Nespravedlivě poznamenaný svátek
Většina z nás zná zkratku MDŽ. Většina si ji pojuje s 8. březnem. Co už ale není tak všeobecně známo, je historie a kontext tohoto významného dne. V českých zemích byl totiž Mezinárodní den žen znehodnocen během čtyřiceti let socialismu. Povinné oslavy na pracovištích, rudé karafiáty a gratulace v televizi. Mezinárodní den žen přitom vznikl už na začátku minulého století a měl především oslavovat úspěchy, kterých dosáhlo ženské hnutí napříč světem.
Ivan Lendl. Tenisová legenda dostávala za první výhry pětikorunu
Náš nejúspěšnější tenista se narodil 7. března 1960. Za první výhry dostával pětikorunu. Za prohraný set nemusel platit nic, ovšem pod podmínkou, že se nebude vztekat. Porážky snášel totiž velice těžce. Rodiče chtěli svého syna motivovat ke klidu. Povedlo se to dokonale. Na špičku světového tenisového žebříčku dovedla Ivana Lendla technická dokonalost hry, analytický mozek, dokonale zvládnutá psychika a klidná hlava.