Býval největším skupinovým sousoším v Evropě. Jeho autor, sochař Otakar Švec, se i za hranicemi proslavil bronzovou plastikou z roku 1924 s poetickým názvem Sluneční paprsek. Zobrazuje závodníka na motocyklu, který v plné rychlosti vybírá zatáčku… Tři roky trvající stavbu pomníku nezastavil státní bankrot, ani smrt Stalina. Nešťastný Švec ještě před jeho slavnostním odhalením 1. května 1955 spáchal sebevraždu. Monstrum bylo odstraněno dvěma odstřely v říjnu a listopadu 1962.

Ačkoli Alfréd Binet nikdy formálně nevystudoval psychologii, stal se jedním z nejuznávanějších psychologů světa. Mezi ty ho vynesl výzkum, který vyústil v sestavení prvního moderního IQ testu. Zemřel 18. října 1911. Jak vypovídající IQ testy jsou, a dá se podle nich dá určit, jak úspěšní v životě budete? Jaké existují typy inteligence, jaký prospěch měl ve škole Albert Einstein nebo kdo je považován za největšího génia všech dob, to vše se dozvíte v Příbězích z kalendáře.

Rudolf Hrušínský se za svůj život představil ve více než dvou stovkách filmových rolí. Herec s mimořádným darem ztělesnit i komplikovanou postavu minimem výrazových prostředků. Narodil se 17. října 1920. Pro herectví byl, coby potomek hereckého rodu Červíčků a Budínských, přímo předurčen. Byl filmovým Švejkem, Karlem Kopfrfinglem, doktorem Meluzinem, majorem Kalašem či komisařem Ledvinou. Byl také režisérem, ale především byl slušným a zásadovým člověkem.

První plány na splavnění řeky Moravy pocházejí už z 18. století, teprve roku 1901 však vznikl první skutečný záměr. Realizace se ovšem dočkal až díky podnikateli Tomáši Baťovi a mohla za to náhoda. V roce 1930 mu povodeň zničila staveniště nové továrny v Otrokovicích a tak se rozhodl vodní živel zkrotit. Inicioval výstavbu umělého vodního kanálu, která započala 16. října 1934. Vodní cesta je dlouhá 52 kilometrů.

Má na kontě přes 20 patentů, a patří mezi komerčně nejúspěšnější vynálezce všech dob. Přesto jméno Marion Donovanové upadlo v zapomnění. Nepromokavé pleny. Nebo třeba balíček papírových kapesníků. Obojí považujeme za takovou samozřejmost, že se ani nepozastavíme nad tím, že obojí musel někdo vymyslet a vytvořit. Za oběma vynálezy stála zdánlivě obyčejná matka tří dětí. Marion Donovanová se narodila 15. října 1917 v americkém státě Indiana.

Poetická i dojímavá knížka o „medvědovi s malým rozoumkem“ vyšla 14. října 1926 a jinak uznávaný spisovatel a dramatik A. A. Milne se jí zaškatulkoval jako výlučný autor pro děti, což nesl nelibě. Začínal jako humorista ve slavném týdeníku Punch. Fiktivní svět Stokorcového lesa vymyslel původně pro potěchu svého jediného syna Christophera Robina. Díky nesčetným vydáním a filmům Walta Disneye, který na knihu získal po Milneově smrti autorská práva, zná Medvídka Pú celý svět.

Na počátku velkého objevu byl bolestivý úraz v kuchyni. Manželka Jakuba Kryštofa Rada se zranila při sekání cukrové homole, načež se ředitel cukrovaru v Dačicích pokusil najít řešení. Kostkový cukr se dnes řadí mezi největší české objevy. Za jeho zrodem stál právě Jakub Kryštof Rad, který zemřel ve Vídni 13. října 1871. Tehdy si už lidé dávali kostky cukru do čaje nebo kávy celkem běžně, ale na jméno jejich vynálezce si vzpomněl málokdo.

Železné plíce. Přístroj připomínající ponorku, v němž někteří pacienti strávili takřka celý život. 12. října 1928 zachránily železné plíce první život a potom ještě mnoho dalších. Dýchaly za mnoho lidí a bojovaly tak nejen s následky epidemie obrny. Lidé v nich vystudovali univerzity, vedli kariéry, ale i umírali následkem výpadku proudu. Bizarně vypadající přístroj je jedním z památníků medicíny. Jak vypadá jeho novější verze? A kdo prodělal na obrně sedm miliard dolarů?

Jedni ho mají za předobraz filmového Indiana Jonese, jiní za lháře, podvodníka a zloděje. Byl to právě on, kdo objevil pozůstatky bájné Tróje a z jejích trosek vyzdvihl poklady, nad nimiž se tajil dech. Archeologické vykopávky na kopci Hisarlik na západě Turecka zahájil 11. října 1871. Bylo mu téměř 50 a do té doby se vědě skoro nevěnoval. Na rozdíl od ostatních ale pevně věřil, že Trója z Homérových eposů existuje. Než to ale mohl dokázat, musel překonat řadu nástrah…

„Pokud se o svůj plán pokusí v současné podobě, je pravděpodobnost deset ku jedné, že zbytečně zahodí vlastní život a možná i životy ostatních,“ prohlásil jeden z kritiků o odvážném projektu přejít Grónsko na lyžích. Autorem onoho bláznivého plánu nebyl nikdo jiný než Fridjof Nansen, norský polárník, vědec a diplomat, Narodil se 10. října 1861.