Na počátku 20. století neměl ve světě přemožitele. Ulrich Salchow se stal desetinásobným mistrem světa. Na počet jeho zlatých medailí z evropského šampionátu by nám také nestačily prsty jedné ruky. V roce 1908 se navíc stal historicky prvním vítězem v krasobruslení na olympijských hrách. O rok později pak poprvé skočil „svůj” skok. Tzv. salchow patří dodnes mezi povinné prvky krasobruslařských závodníků. Zemřel 19. dubna 1949.

Obchod na korze, který natočila dvojice Ján Kadár a Elmar Klos, vznikl podle novely Past Ladislava Grosmana. 18. dubna 1966 získal jako vůbec první čs. snímek Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Děj se odehrává na slovenském maloměstě v roce 1942. Kromě humanistického poselství stojí na hereckých výkonech Jozefa Kronera a polské židovské herečky Idy Kamińské. Po premiéře v roce 1965 sklidil mezinárodní úspěch a získal na třicet československých i světových ocenění.

Jan Kotěra, který zemřel 17. 4. 1923, je autor Národního domu v Prostějově, Muzea Východních Čech v Hradci Králové nebo budovy Právnické fakulty v Praze. Narodil se do smíšené česko-německé rodiny. Po maturitě zamířil do pražské projekční kaceláře inženýra Freyna, kde se setkal s vlastenecky naladěným baronem Mladotou ze Solopisk. Ten ho přizval k přestavbě svého zámečku Červený hrádek u Sedlčan. Objevil tak Kotěrův talent a stal se jeho mecenášem.

Chtěli byste se svézt na 'ožralé rybičce'? Na parníčku, který se na hladině Vltavy kolébal tak rozpustile, až mu Pražané dali tuhle přezdívku? Právě s vltavskými parníky začala 16. dubna 1880 nová éra městského cestování. Než se Pražané mohli nechat houpat po řece, odehrál se příběh skoro filmový. Vynálezce Josef Božek předvedl svůj parník, dav jásal – a pak přišla událost, která ho od dalších pokusů s párou navždy odradila. Přesto se parní doprava postupně prosadila.

Na svém kontě má přes 170 filmových a televizních postav a dlouhou řadu divadelních rolí. Narodil se 15. dubna 1934. Rodák z Moravského Slovácka prožil většinu života v Praze a patřil ke slavné poválečné herecké generaci, která zazářila zejména ve 2. polovině 60. let ve filmech režisérů tzv. „nové české vlny“. Josef Somr se dožil 88 let a herecké profesi se věnoval až do pozdního věku. Je dvojnásobným nositelem Ceny Thálie a držitelem Českého lva.

První čtení lidského genomu připomínalo tažení za svatým grálem. Když se vědci koncem 20. století pustili do výzkumu, ještě ani pořádně nevěděli, co a kde mají vlastně hledat. Kompletní dědičná informace člověka se dá přirovnat ke knize s více než třemi miliardami znaků, ze kterých nám dávají smysl pouhá dvě procenta. Zmapování genomu by mělo pomoci odhalit příčiny onkologických onemocnění a dalších chorob. Dokončení jeho četby bylo oznámeno 14. dubna 2003.

Bratranci Václav a František Veverkovi pocházeli z Rybitví u Pardubic. Václav byl kovář, František hospodařil na gruntu. Podařilo se jim dát dohromady vynález, který změnil dějiny. František spojil výhody tzv. trutnovského háku, umožňující orat do hloubky, s dřevěnou konstrukcí pražského pluhu. První brázdu vyorali v roce 1827. Pluh se nejdřív nazýval veverče, později ruchadlo. Bratranci Veverkové však ze svého vynálezu neměli slávu ani peníze, oba zemřeli v bídě.

Femme fatale 20. století! Sex symbol Paříže. A také bojovnice za lidská práva a proti rasové diskriminaci. Když přijela do Prahy, do hotelu ji vezli kočárem zapřaženým jejími fanoušky. Čtyřikrát se vdala, adoptovala dvanáct dětí. Původně se jmenovala Freda Josephine McDonald, ale doma jí říkali Tumpie. Tuhle přezdívku vymyslela matka. Prvorozená dcera jí připomínala postavičku z populární říkanky, která vypadá jako vajíčko. Zemřela 12. dubna 1975.

František Vladislav Hek byl z rodného města vyštván jako žebrák. Dnes tam má pomník. Svérázný básník a spisovatel, osvícenec i hudební skladatel. Tím vším byl kupec z Dobrušky, který se narodil 11. dubna 1769. Když zemřel, upadl jeho hrob i on brzy v zapomnění. Z něj ho na konci 19. století vzkřísil svým pětisvazkovým románem spisovatel Alois Jirásek. Život reálného F. V. Heka byl i inspirací pro úspěšný televizní seriál s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli.

Přestože je jméno Julius Meinl spojováno s Rakouskem, narodil se budoucí slavný podnikatel v Čechách, a to 10. dubna 1824 v Kraslicích na Karlovarsku. Do Vídně odešel na zkušenou a s cílem otevřít si koloniál. Vsadil na kávu, a když v roce 1891 otevřel první moderní pražírnu v Rakousku-Uhersku, změnil život nejen Vídeňanům, kteří si do té doby pražily kávu sami doma na kamnech, ale zejména sobě. Za pohádkové příjmy otevřel filiálky po celé monarchii včetně Brna a Prahy,