Šumava nepatří úplně mezi místa, která by se mohla chlubit nějakou větší koncentrací skalních útvarů. Určitě se nedá poměřovat s takovými Adršpachskými skalami, Českým Švýcarskem nebo Českým rájem. Přesto se tu ale najdou zajímavá skaliska, skalky nebo dokonce menhiry a to ve větší koncentraci. Jedním z takových míst, kde je usazena více než desítka menhirů, se nachází v lesích pod obcí Javorník.

Šumavské lesy skrývají mnohá tajemství. Některá z nich vydají třeba až po více než 150 letech. Například kousek lesa na jihovýchodní svahu mezi vrcholy Můstek a Prenet na Železnorudsku, vydal své tajemství, datující se až do poloviny 19. století – několik desítek volně ležících balvanů, do kterých jsou vyryté různé nápisy a kresby.

Cesta do pravěku – legendární film Karla Zemana přivedl miliony dětí k zájmu o pravěk. Přitom necelých sto let před vznikem tohoto filmu se jeden profesor do pravěku sám dostal, když prozkoumával Sudslavickou jeskyni nedaleko Vimperku. V ní nalezl tisíce kosterních pozůstatků mamutů, nosorožců, medvědů, ale i třeba lvů.

Na Šumavě je možné navštívit několik hradů a hradních zřícenin. Tím největším a určitě nejnavštěvovanějším je hrad Kašperk. Méně známá je pak zříceni hradu Pajrek u Nýrska. Vyhledávanou je zřícenina hradu Kunžvart u Strážného a pak zřícena Vítkův hrádek nad Lipnem. Mezi tyto zajímavé památky se pak řadí také zřícenina hradu Hus nad řekou Blanicí, jejíž příběh obohatil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku, kterého známe z Plzeňska – z hradu Lopata u Štáhlav.

Šumava je plná nejen jedinečných míst, ale také památek. Na jihu patří mezi ty nejvýznamnější Schwarzenberský kanál, který začal fungovat na přelomu 18. a 19. století. Tímto dílem ale modernizace Šumavy nekončila. Na začátku 19. století bylo v několika šumavských obcích vybudováno několik vodních rozdělovačů.

Bavorský les nabízí k návštěvě jedinečných míst, jako jsou třeba šachty, tedy německy Schachten. Přitom se nejedná o důlní díla, ale o vysokohorské pastviny, kde se pásl skot a ovce dlouhá staletí. Dnes jsou chráněnou kulturní památkou které dominují různě zkroucené, větrem ošlehané javory a buky.

Pracovitý a oddaný hajný, vždy byl a stále je pro majitele lesa a tedy jeho zaměstnavatele, opravdový poklad. Takovým pokladem byl pro Lamberky ze Žichovic jejich hajný Felix Nass, který se staral o lesy v okolí Soběšic.

Ledovcových jezer na Šumavě je osm, z toho pět na české straně. Každé je něčím výjimečné, Černé je třeba největší a nejhlubší a zároveň nejkyselejší. Jezero Laka je zase nejmenší a přitom nejvýše položené. Prášilské jezero má na své hrázi jako jediné pomník, který připomíná utonulého mladíka.

Na Šumavě a v Pošumaví si můžeme vystoupat na mnoho rozhleden. Jsou dřevěné, kovové zděné nebo kamenné. Co rozhledna, to originál. Jedna z nich je ale opravdu velmi výjimečná a to nejen na Šumavě, ale v celém Česku – její součástí totiž kaple.

Svatého Vintíře si na Šumavě spojujeme asi nejvíce s Dobrou Vodou u Hartmanic. Nejen pro to, že se tam nachází kostel sv. Vintíře, ale nedaleko se tyčí Vintířova skála, kde tento světec dožil jako poustevník. Jenže podle pověsti Vintíř poustevničil i v Rabí, v místě, kterému se říká Čertovo kopyto.

Velmi starý rod Lambergů je spojován především s hradem Rabí a jeho okolím, s Žihobcemi a Žichovicemi. Úžasná krajina Pošumaví na začátku 18. století uchvátila Jana Filipa Lamberga, který hrad Rabí a velkostatky Žihobce a Žichovice koupil. O sto let později pak jeho potomka Emila Antona Lamberga stihla krutá smrt v místních lesích.