Potoky a řeky přicházely ke svým názvům různě. Málokdy, možná nikdy se nestalo, že by jméno potoku dal mlýn. Jeden takový potok na Šumavě existuje – jmenuje se Sloní.

Město Kašperské Hory se může chlubit nejen bohatou historií, královským hradem Kašperk, ale také třemi kostely. Ty doplňuje hned několik kaplí. Jednou z těch nejzajímavějších je kaple Zmrtvýchvstání Páně, ve které vyvěrá pramen průzračné vody. Od 17. století sloužila poutníkům i horníkům, poslední desítky let je však jen ruinou.

Šumava před více než 150 lety byla ještě těžko dostupným, divokým pohořím. Nedalo se tak očekávat, že by zde docházelo k nějakému velkému rozvoji průmyslu, a s tím spojeného přílivu lidí. Ale i tak na Šumavě fungovaly sklárny, pily, malé manufaktury, ale také velké podniky. Jednou z těch největších továren byla papírna Gustavstahl v Hamrech nedaleko Nýrska.

V noci z 8. na 9. května v roce 1950 zanikla stará Šumava. Právě v tu noc příslušníci sboru národní bezpečnosti a vojáci, postřelili jednoho z tzv. Králů Šumavy Kiliana Nowotného. Následně zničili život jedné rodiny z osady Torfstich nedaleko Horské Kvildy.

Osada Růždí ležící mezi Strašínem a Vacovem je tak malá, že k ní ani nevede státní silnice, jen lesní cesta. Sama o sobě není nijak turisticky atraktivní, ale nedaleko dvou samot se nachází jedna geologická zajímavost – obrovský kámen nazvaný Skalní kovadlina.

Šumava, Vlčí doupě, operace Valkýra. Na první poslech spolu nesouvisející názvy přitom dávají dohromady zajímavý příběh. Příběh obyčejného šumavského řezníka z obce Zelená Lhota, který měl být součástí skupiny, jež v roce 1944 spáchala atentát na Adolfa Hitlera, známý jako operace Valkýra.

Jindřich Kostomlatský se narodil někdy kolem roku 1490 jako nejmladší syn Jakuba Kostomlatského z Vřesovic. To byl vnuk husitského válečníka a jednoho z nejmocnějších šlechticů v Čechách. Jindřich nebyl žádný svatoušek. Jako teenager se chytnul špatné party. Stal se spojencem loupeživých rytířů Janovských, působících na česko-bavorské hranici.

Nejstarší šumavské smrky, u kterých odborníci přesně spočetli letokruhy, se dožily více než 550 let a v jednom případě dokonce 623 let. O jednom smrku, který byl pokácen v polovině 19. století, se tvrdí, že měl více než 1000 let.

Symfonická báseň Vltava Bedřicha Smetany slaví letos 150 let od uvedení. Smetana ji komponoval už hluchý. Musel se tak spolehnout na vzpomínky z návštěvy Šumavy u řeky Otavy.