Režisér Jiří Strach si k natáčení pohádky Anděl Páně před dvaceti lety na Šumavě vybral několik lokací – hrad Kašperk a jeho okolí, Černé jezero a také kostel sv. Mořice v Anníně.

1033 metrů nad mořem. Do takové výšky musí turista vystoupat, aby mohl zblízka vidět zříceninu hradu Kunžvart. Takovou výšku museli zdolat lidé už v polovině 14. století, kdy se objevují první zmínky o tomto strážním hradu.

Šumava je domovem mnohých vzácných a chráněných živočichů a to včetně vlka obecného. Ten se do tamní přírody začal pomalu vracet před zhruba deseti lety, až v roce 2017 bylo potvrzené rozmnožování. Stalo se tak po dlouhých bezmála 150 letech od zastřelení posledního vlka na Šumavě a údajně i v Česku.

V hájence v bývalé obci Pustina u Hartmanic bydlel lékař Zdeněk Kostrouch. Za svými pacienty jezdil nejraději na koni.

V dřívějších časech lidé běžně umírali doma a rodiny musely být na možnou smrt připraveny. Třeba tak, že v každé chalupě bývala přichystána úmrlčí prkna.

Lov posledního medvěda v Čechách byl velmi dramatický. 115 kilogramů vážící medvědice byla ulovena 14. listopadu 1856 nedaleko Jeleních vrchů.

Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější místa Národního Parku Šumava. Také aby ne, vždyť se jedná o prameniště naší národní řeky, které by měl každý Čech alespoň jednou za život navštívit. Ke vzniku pramene se váže také jedna pěkná legenda.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

Šumava vždy lákala, láká a pravděpodobně i nadále bude lákat nejrůznější umělce. Nádhernou přírodou se nechávají inspirovat literáti, hudební skladatelé, fotografové a také malíři. Její krásu ztvárnily na větší či menší plátna stovky malířů, z nichž asi ten nejznámější je Julius Mařák. Šumava mu byla inspirací při tvorbě dvou obrovských obrazů – jak významem, tak fyzickou velikostí.