Bavorský les nabízí k návštěvě jedinečných míst, jako jsou třeba šachty, tedy německy Schachten. Přitom se nejedná o důlní díla, ale o vysokohorské pastviny, kde se pásl skot a ovce dlouhá staletí. Dnes jsou chráněnou kulturní památkou které dominují různě zkroucené, větrem ošlehané javory a buky.

Pracovitý a oddaný hajný, vždy byl a stále je pro majitele lesa a tedy jeho zaměstnavatele, opravdový poklad. Takovým pokladem byl pro Lamberky ze Žichovic jejich hajný Felix Nass, který se staral o lesy v okolí Soběšic.

Ledovcových jezer na Šumavě je osm, z toho pět na české straně. Každé je něčím výjimečné, Černé je třeba největší a nejhlubší a zároveň nejkyselejší. Jezero Laka je zase nejmenší a přitom nejvýše položené. Prášilské jezero má na své hrázi jako jediné pomník, který připomíná utonulého mladíka.

Na Šumavě a v Pošumaví si můžeme vystoupat na mnoho rozhleden. Jsou dřevěné, kovové zděné nebo kamenné. Co rozhledna, to originál. Jedna z nich je ale opravdu velmi výjimečná a to nejen na Šumavě, ale v celém Česku – její součástí totiž kaple.

Svatého Vintíře si na Šumavě spojujeme asi nejvíce s Dobrou Vodou u Hartmanic. Nejen pro to, že se tam nachází kostel sv. Vintíře, ale nedaleko se tyčí Vintířova skála, kde tento světec dožil jako poustevník. Jenže podle pověsti Vintíř poustevničil i v Rabí, v místě, kterému se říká Čertovo kopyto.

Velmi starý rod Lambergů je spojován především s hradem Rabí a jeho okolím, s Žihobcemi a Žichovicemi. Úžasná krajina Pošumaví na začátku 18. století uchvátila Jana Filipa Lamberga, který hrad Rabí a velkostatky Žihobce a Žichovice koupil. O sto let později pak jeho potomka Emila Antona Lamberga stihla krutá smrt v místních lesích.

V okolí Stožce a Nové Pece na Šumavě nalezneme velké množství odkazů na geniálního inženýra Josefa Rosenauera. Také aby ne, když právě zde vybudoval úžasné technické dílo dnes známé jako Schwarzenberský kanál. Po Rosenaurovi je zde pojmenováno mnoho objetků - památník, nádrž i kaplička.

Československo, rok a čtvrt po komunistickém puči v únoru 1948. Skupina mladých lidí chce utéct z už nesvobodné vlasti. V plánu je přepadení letiště, krádež letadel a následný přelet přes hranice na západ. Jenže plán se zvrtne hned na začátku...

Železná opona – označení pro neprůchodnou hranici, která rozdělovala politický západ a východ Evropy, známe už 80 let. Železná opona se táhla od severu Německa až po jih Evropy a zásadně zasáhla i do území Šumavy.

Rejštejn na břehu Otavy patří mezi nejmenší města v republice. Žije zde okolo 250 obyvatel, ale mezi návštěvníky nepatří mezi ty nejvyhledávanější cíle na Šumavě. Většina lidí městem jen projede směrem na Srní, Modravu nebo na Kvildu, přitom Rejštejn se svým okolím nabízí opravdové skvosty, například Maierovu skálu.