Poslechněte si podcast: Přežil Normandii i Ardeny a padl na Šumavě těsně před kapitulací Německa
Poslední americký voják zabitý při vojenské akci v rámci 2. světové války na evropském bojišti padl na Šumavě, nedaleko Volar. Charley Havlat přitom úspěšně prošel vyloděním v Normandii, bitvy v Ardenách, ale nakonec jeho život ukončila kulka německého vojáka. Stalo se to v zemi, ve které měl Charles kořeny.
Příběhy nejen šumavské
Není místa na Šumavě, které by nemělo svůj příběh, legendu nebo pověst. Vypráví vám je Jan Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.
Blesk udeřil do četnické přilby. Mladý šumavský strážmistr neměl šanci
Kovová přilba se stala osudnou jednomu šumavskému strážmistrovi před 98 lety v Krásné Hoře.
Železná Ruda - Alžbětín. Nádraží, kterým prochází státní hranice
Přeshraniční nádraží v Alžbětíně u Železné Rudy je v rámci České republiky opravdu unikátní. Prostředkem nádražní budovy prochází státní hranice mezi Českem a Německem. S tímto unikátem bylo alžbětínské nádraží v druhé polovině 19. století už navrženo a stavěno. Jenže tato jedinečnost se o necelé století stala zásadním problémem.
Hans Watzlik: talentovaný spisovatel i kontroverzní postava své doby
Když se řekne spisovatel Šumavy, většině z nás naskočí jméno Karel Klostermann. Je určitě nejznámější, ale spisovatelů, kteří o Šumavě psali, bylo více. Jeden z takových byl dokonce možná plodnější než Klostermann. U nás upadl v zapomnění. Jedna proto, že psal německy a také kvůli svému příklonu k nacismu.
Malíř Adolf Kašpar skončil svou životní pouť na Šumavě
Ilustroval Jiráskova F. L. Věka nebo Raisovy Zapadlé vlastence. Nejznámější je ovšem díky ilustracím k Babičce od Boženy Němcové. Řeč je o slavném malíři a ilustrátorovi Adolfu Kašparovi. Pochází z Hané, ale je zapsán i na Šumavě.
Skrytý klenot Šumavy: Hory Matky Boží
Na jednom z údolních svahů šumavského podhůří leží bývalé královské horní město Hory Matky Boží. Dnes je spíše už osadou o 90 obyvatelích a na hornictví se tu jen vzpomíná.
Švehlova chata: od agrárníků přes Hitlerjugend až po dětskou ozdravovnu
Šumavská obec Javorník se za první republiky měla stát reprezentativním šumavským letoviskem a významným místem šumavského turistického ruchu. Ve třicátých letech 20. století se tu začalo masivně investovat a vznikla tu mimo jiné velká vládní a poslanecká budova s názvem Švehlova chata.
Stožecká kaple. Legenda ukrytá v šumavských lesích
Vznik Stožecké kaple úzce souvisí s existencí zázračného obrazu Panny Marie. První písemný doklad o existenci obrazu pochází z roku 1791. Volarský měšťan a kovář Jakob Klauser byl už tři roky slepý, když ve snu slyšel hlas, který říkal, že znovu získá zrak. Musí však jít do Stožeckých lesů, kde najde zázračný obraz nad vyvěrajícím pramenem. Toto vidění se opakovalo tři noci po sobě.
Poutní místo Křížkov. Vzpomínka na kostel, který byl v 50. letech zbourán
Na Šumavě bývalo místo, ve kterém spočívalo Pražské jezulátko a také ostatek svatého Kristova Kříže. Právě tato svatá reklivie dala místu a kostelíku název Křížkov, německy Kreutzwinkel. Tato malá osada bývala místní částí obce Hamry a do dnešních dnů z ní mnoho nezůstalo.
Werichova chata. Údolí štěstí nad řekou Ostružnou
Velhartice se mohou pochlubit mnohými zajímavostmi. Například jedinečným hradem, který vlastnili mimo jiné komorníci císaře Karla IV, pánové Bušek starší a Bušek mladší. Nebo kostelem sv. Martina, který navštěvoval Karel Jaromír Erben a byl mu inspirací pro jeho báseň svatební košile. Do Velhartic jezdil také Jan Werich.
Na 400 metrů dlouhý tunel Schwarzenberského kanálu se spotřebovaly 4 tuny střelného prachu
Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.