Rejštejn na břehu Otavy patří mezi nejmenší města v republice. Žije zde okolo 250 obyvatel, ale mezi návštěvníky nepatří mezi ty nejvyhledávanější cíle na Šumavě. Většina lidí městem jen projede směrem na Srní, Modravu nebo na Kvildu, přitom Rejštejn se svým okolím nabízí opravdové skvosty, například Maierovu skálu.

Hradlový most Rechle u Modravy - snad každý, kdo navštíví Šumavu, se musí zastavit u tohoto dřevěného mostu posazeného na kamenných pilířích. Dnes po něm přejíždějí pouze cyklisté a přecházejí pěší turisté, ale ještě na začátku 50. let tu přejížděla auta – především ta vojenská, protože to byla jediná silnice spojující Srní a Modravu. A most sloužil ještě svému původnímu účelu, tedy k zadržování plaveného dříví.

Konec druhé světové války na Šumavě byl neuvěřitelně krutý. Němečtí vojáci se snažili do poslední chvíle bránit, i když možná už věděli, že válku prohráli. Bohužel, tento odpor odneslo mnoho amerických vojáků tím nejcennějším, co měli – životem. Jeden z těch zabitých byl i Fred Warren Ashley.

Šumavu v minulosti obývali obři, a to nejen Rankl Sepp, který žil v 19. století nedaleko Horské Kvildy a měřil 213 cm. Představíme opravdové obry, kteří zde žili ještě před Ranklem.

Skutečný prales hned za venkovní zahrádkou hospody? I takové území existuje. A nemusíme za ním putovat nijak daleko, jen kousek za česko-německé hranice, mezi Bavorskou Železnou Rudu a Zwiessel. V malé osadě Zwieselerwaldhaus si můžete dopřát občerstvení v nejstarším hostinci Bavorského lesa a hned po té vkročit do jednoho z nejzachovalejších pralesů Bavorska – Mittelsteighütte.

Mrtvý luh – název největšího rašeliniště v Čechách nezní moc poeticky. O to je zajímavější, jak toto místo s rozlohou přesahující 350 hektarů, k tomuto názvu přišlo. Legendy vážící se k původu tohoto názvu jsou dvě, možná tři.

Poslední americký voják zabitý při vojenské akci v rámci 2. světové války na evropském bojišti padl na Šumavě, nedaleko Volar. Charley Havlat přitom úspěšně prošel vyloděním v Normandii, bitvy v Ardenách, ale nakonec jeho život ukončila kulka německého vojáka. Stalo se to v zemi, ve které měl Charles kořeny.

Přeshraniční nádraží v Alžbětíně u Železné Rudy je v rámci České republiky opravdu unikátní. Prostředkem nádražní budovy prochází státní hranice mezi Českem a Německem. S tímto unikátem bylo alžbětínské nádraží v druhé polovině 19. století už navrženo a stavěno. Jenže tato jedinečnost se o necelé století stala zásadním problémem.

Když se řekne spisovatel Šumavy, většině z nás naskočí jméno Karel Klostermann. Je určitě nejznámější, ale spisovatelů, kteří o Šumavě psali, bylo více. Jeden z takových byl dokonce možná plodnější než Klostermann. U nás upadl v zapomnění. Jedna proto, že psal německy a také kvůli svému příklonu k nacismu.

Ilustroval Jiráskova F. L. Věka nebo Raisovy Zapadlé vlastence. Nejznámější je ovšem díky ilustracím k Babičce od Boženy Němcové. Řeč je o slavném malíři a ilustrátorovi Adolfu Kašparovi. Pochází z Hané, ale je zapsán i na Šumavě.