Skutečný prales hned za venkovní zahrádkou hospody? I takové území existuje. A nemusíme za ním putovat nijak daleko, jen kousek za česko-německé hranice, mezi Bavorskou Železnou Rudu a Zwiessel. V malé osadě Zwieselerwaldhaus si můžete dopřát občerstvení v nejstarším hostinci Bavorského lesa a hned po té vkročit do jednoho z nejzachovalejších pralesů Bavorska – Mittelsteighütte.

Mrtvý luh – název největšího rašeliniště v Čechách nezní moc poeticky. O to je zajímavější, jak toto místo s rozlohou přesahující 350 hektarů, k tomuto názvu přišlo. Legendy vážící se k původu tohoto názvu jsou dvě, možná tři.

Poslední americký voják zabitý při vojenské akci v rámci 2. světové války na evropském bojišti padl na Šumavě, nedaleko Volar. Charley Havlat přitom úspěšně prošel vyloděním v Normandii, bitvy v Ardenách, ale nakonec jeho život ukončila kulka německého vojáka. Stalo se to v zemi, ve které měl Charles kořeny.

Kovová přilba se stala osudnou jednomu šumavskému strážmistrovi před 98 lety v Krásné Hoře.

Přeshraniční nádraží v Alžbětíně u Železné Rudy je v rámci České republiky opravdu unikátní. Prostředkem nádražní budovy prochází státní hranice mezi Českem a Německem. S tímto unikátem bylo alžbětínské nádraží v druhé polovině 19. století už navrženo a stavěno. Jenže tato jedinečnost se o necelé století stala zásadním problémem.

Když se řekne spisovatel Šumavy, většině z nás naskočí jméno Karel Klostermann. Je určitě nejznámější, ale spisovatelů, kteří o Šumavě psali, bylo více. Jeden z takových byl dokonce možná plodnější než Klostermann. U nás upadl v zapomnění. Jedna proto, že psal německy a také kvůli svému příklonu k nacismu.

Ilustroval Jiráskova F. L. Věka nebo Raisovy Zapadlé vlastence. Nejznámější je ovšem díky ilustracím k Babičce od Boženy Němcové. Řeč je o slavném malíři a ilustrátorovi Adolfu Kašparovi. Pochází z Hané, ale je zapsán i na Šumavě.

Na jednom z údolních svahů šumavského podhůří leží bývalé královské horní město Hory Matky Boží. Dnes je spíše už osadou o 90 obyvatelích a na hornictví se tu jen vzpomíná.

Šumavská obec Javorník se za první republiky měla stát reprezentativním šumavským letoviskem a významným místem šumavského turistického ruchu. Ve třicátých letech 20. století se tu začalo masivně investovat a vznikla tu mimo jiné velká vládní a poslanecká budova s názvem Švehlova chata.

Vznik Stožecké kaple úzce souvisí s existencí zázračného obrazu Panny Marie. První písemný doklad o existenci obrazu pochází z roku 1791. Volarský měšťan a kovář Jakob Klauser byl už tři roky slepý, když ve snu slyšel hlas, který říkal, že znovu získá zrak. Musí však jít do Stožeckých lesů, kde najde zázračný obraz nad vyvěrajícím pramenem. Toto vidění se opakovalo tři noci po sobě.

Na Šumavě bývalo místo, ve kterém spočívalo Pražské jezulátko a také ostatek svatého Kristova Kříže. Právě tato svatá reklivie dala místu a kostelíku název Křížkov, německy Kreutzwinkel. Tato malá osada bývala místní částí obce Hamry a do dnešních dnů z ní mnoho nezůstalo.