- Podcasty
- Příběhy nejen šumavské

Poslechněte si podcast: Nad vesnicí Dolejší Krušec stojí zbytky zajímavé stavby. Neví se zcela přesně k čemu sloužila
Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.
Příběhy nejen šumavské
Není místa na Šumavě, které by nemělo svůj příběh, legendu nebo pověst. Vypráví vám je Jan Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.
Šumavská samota Pohádka vypadá dnes děsivě. Těžko uvěřit, že ji ročně navštíví davy lidí
Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.
Na břehu Plešného jezera stávala turistická chata i areál vojenské roty
Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.
Z nemanželského syna vyrostl geniální inženýr. Vyprojektoval Schwarzenberský kanál
Vodní dílo zvané Schwarzenberský kanál patří mezi mimořádné ukázky lidského umu. Přes 50 kilometrů dlouhý kanál, kterým se dopravovalo dříví do Vídně, byl projektován Josefem Rosenauerem. Tento geniální inženýr přitom neměl jednoduchý vstup do života, ale svou pílí a umem dokázal zlomit tehdejší těžký hendikep – byl nemanželským dítětem.
Rvačka skončila pohřbem, kam přišlo šest tisíc lidí včetně K. H. Franka
Původně to byla obyčejná hospodská rvačka, ale vyklubala se z toho největší propagandistická akce nacistů v tehdejším Československu. Neštěstí se odehrálo na Skelné nedaleko Prášil v noci ze 7. na 8. srpna roku 1938 a přišel při něm o život mladý příznivec nacistů. V jakou monstrózní akci ale přerostl jeho následný pohřeb, to děsí dodnes.
Nelehký byl život farářů na Srní
Farář byl v každé obci významnou a důležitou osobou. V těch Šumavských to platilo dvojnásob. Musel plnit nejen náboženské, ale také společenské a administrativní funkce. Vedl matriku, měl na starosti zpovědi, rozloučení se zemřelými, křtění novorozenců a spoustu dalších povinností.
Šumavský jasnovidec Sepp Wudy předpověděl válku, rozmach dopravy, možná i Černobyl
Nostradamus, baba Vanga nebo kněžna Libuše – to jsou slavní jasnovidci, kteří ve svých proroctvích měli předpovědět nejrůznější světové události. Svého jasnovidce má i Šumava. Nepatří tedy mezi celosvětové věštecké celebrity, které jsem jmenoval před chvílí, ale na začátku 20. století předpověděl druhou světovou válku, mobilní telefony s videohovory a také vlastní smrt.
Chata u Pramenů Vltavy existovala jen 30 let. V roce 1953 byla pro svůj dezolátní stav zbourána
Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější cíle v Národním parku Šumava. Návštěvníci sem láká především symbolický pramen naší národní řeky a také les, který je jedním z dochovaných šumavských pralesů. Turisticky atraktivní byly Prameny Vltavy už na konci 19. století. A před sto lety tu turisté postavili chatu, která zpočátku přinášela radost, ale následně lidské utrpení.
Na vrcholu Březníku nedaleko Hartmanic dožil svatý Vintíř
Postava světce, sv. Vintíře není pro milovníky Šumavy neznámá. Jeho odkaz se prolíná především oblastí Hartmanic, kde najdete Vintířovu stezku, kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, s nádherným skleněným oltářem a na vrcholu hory Březník můžete navštívit kapli sv. Vintíře. Právě zde sv. Vintíř dožil svůj dlouhý život.
Blaník není jedinou horou, kde je vojsko připravené k boji, až bude českým zemím nejhůř
Vojenské jednotky se ukrývají asi na dvaceti místech v celých Čechách. Například na Hadím Vrchu u Blatné, v kopci Svidník u Černovic, v hoře Boubín na Šumavě a také v Královském kameni u šumavského Javorníku.
Kdo chtěl žít na Knížecích Pláních, musel za to tvrdě platit
Historie Knížecích Plání začíná v roce 1792. Stálo zde jediné stavení - hájenka. Kníže Schwarzenberg svolení k založení větší dřevorubecké osady v tomto místě původně zvaném Schöne Ebene, tedy Krásná vyhlídka, dal o osm let později, v roce 1780. Nový domov tu našlo 48 rodin, které ale za poskytnutý pozemek museli tvrdě platit – doživotně.