Poslechněte si podcast: Malí „sionisté“ v dětských domovech. Josef Sorban, Avraham Veselý a oběti komunistického antisemismu
Když bylo Josefu Sorbanovi pět let, zatkla Státní bezpečnost (StB) jeho rodiče. V roce 1954 byli ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k dlouholetému věznění. Ačkoli měl Josef další příbuzné, byl předán do dětského domova a prohlášen za sirotka. Matce nikdo nic neřekl, o místě pobytu svého dítěte se dozvěděla až poté, co začala ve věznici držet hladovku.
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Synovi jsem řekl, že letíme za mámou. V červenci 1988 uprchli Josef a David Hlavatí na rogalu z ČSSR
Když Josef Hlavatý vzpomíná na svůj slavný let přes zadrátované hranice, vrací se mu tehdejší nervové vypětí a láme se mu hlas. Utíkal spolu s tříletým synem Davidem na motorovém rogalu vlastní výroby, v jednu chvíli ztratil orientaci a vynořil se před československou strážní věží...
„No ty krávo! Ty seš bejk!“ obdivovala ve vězení pražská galerka evangelického faráře
Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.
Farář Rejchrt odmítl spolupráci s StB, i když mu nabízeli měsíční plat
Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře a mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.
Maminka přežila vraždění za války, dcera si klekla před vojáky a prosila o smilování
Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.
Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy (2. část)
Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.
Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy, kteří v létě 1989 utekli na západ
Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura (německy Mur).
Litomiský na Borech, kde zachránil Havla. Po kriminálu šel do boje s režimem ještě ostřeji
Jana Litomiského v roce 1981 odsoudili na tři roky za podvracení republiky. Putoval na Bory, kde při výměně prádla klábosil třeba s Jiřím Dienstbierem a Václavem Havlem, potkával se s Dominikem Dukou. Jednomu z nich zachránil život.
Měli klacky prošpikované dlouhými hřebíky… Vzpomínky Bedřicha Gregoriniho na zabíjení Němců
Před 81 lety, 31. července 1945, došlo v Ústí nad Labem k masakru tamních Němců. Po sérii výbuchů v muničním skladu v Krásném Březně začalo „odvetné lynčování“ německy mluvících civilistů, tehdy povinně označených bílými páskami. Obětí bylo několik desítek.
Sedlák z Vysočiny se setkal s parašutistou Kubišem dva dny před jeho hrdinskou smrtí
Dne 16. června 1942 se konalo v parku u Národního muzea setkání tří statečných odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: 25letého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie, v té době už ukrývajícího se v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Z trojice odbojářů se dožil konce války jen Alois.
„V armádě nás učili, že nejsme nic.“ Vzpomínky sbormistra Jurije Galatenka
Dirigent a sbormistr operního sboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jurij Galatenko žije v Česku od roku 1998. Narodil se v Kyjevě, jezdí na bojující Ukrajinu sužovanou ruskými útoky za rodinou a přáteli. „Každé ráno otevírám zprávy, čtu si, co se stalo, volám sestře a synovi, jestli jsou v pořádku,“ říká pro Český rozhlas. V Příbězích 20. století vzpomíná na mládí v Sovětském svazu, na havárii jaderné elektrárny v Černobylu nebo na povinnou vojenskou službu.