Poslechněte si podcast: Někdo musel něco dělat. Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů (1. část)
V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni. (Vysíláme v repríze.)
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Německá válka a komunistická pomsta. Příběh odbojové skupiny bratří Mašínů (2. část)
V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa. Ctirad neboli Radek Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda mířili na Západ – jak se brzy ukázalo, čekala je téměř měsíční strastiplná cesta a boj s mnohatisícovou přesilou. (Vysíláme v repríze.)
Před českou spravedlností si můžete odplivnout, řekl před smrtí generál, kterého ve vězení mučili
Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?
Jiří Štěpnička těžce nesl, že maminku zavřeli. Kaje se, že hrál Gottwalda. A jak prožíval děcák?
Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.
Dvojí útěk z Československa. Příběh Mariky Arban rozené Reitmanové a její rodiny, 2. část
Po sovětské okupaci v srpnu 1968 emigrovala Marika Arban (v té době se jmenovala Reitmanová) s rodiči, babičkou a sestrou z Československa do Kanady. O rok později se však do komunistické země vrátila. Proč? A z jakého důvodu odešla za dobrodružných okolností v roce 1982 znovu do exilu? Na to vzpomíná ve druhé (závěrečné) části Příběhů 20. století.
Antisemitské variace. Příběh Mariky Arban rozené Reitmanové a její rodiny, 1. část
„Střílí se tu do synagog… Vloni na universitě na výročí Křišťálové noci napadli maskovaní lidé židovské studenty… Hlásit se otevřeně k židovství dnes není bezpečné,“ líčí situaci v Torontu Marika Arban, které jsou věnovány (tentokrát dvoudílné) Příběhy 20. století.
Havel by oslavil 90 let. Jak na něj vzpomínají spoluvězni z Borů? Co o něm dnes říkají disidenti?
O Václavu Havlovi si „něco“ myslí snad každý člověk v této zemi. Jedni ho milují, druzí mu vyčítají heslo sametové revoluce „Nejsme jako oni“, nebo nevypořádání se s komunisty. Někdejší soudruzi sice přiznávají jeho dějinnou roli, ale upřímně ho nenávidí. Tento pořad je součástí projektu Slyšet Havla.
Malí „sionisté“ v dětských domovech. Josef Sorban, Avraham Veselý a oběti komunistického antisemismu
Když bylo Josefu Sorbanovi pět let, zatkla Státní bezpečnost (StB) jeho rodiče. V roce 1954 byli ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k dlouholetému věznění. Ačkoli měl Josef další příbuzné, byl předán do dětského domova a prohlášen za sirotka. Matce nikdo nic neřekl, o místě pobytu svého dítěte se dozvěděla až poté, co začala ve věznici držet hladovku.
Synovi jsem řekl, že letíme za mámou. V červenci 1988 uprchli Josef a David Hlavatí na rogalu z ČSSR
Když Josef Hlavatý vzpomíná na svůj slavný let přes zadrátované hranice, vrací se mu tehdejší nervové vypětí a láme se mu hlas. Utíkal spolu s tříletým synem Davidem na motorovém rogalu vlastní výroby, v jednu chvíli ztratil orientaci a vynořil se před československou strážní věží...
„No ty krávo! Ty seš bejk!“ obdivovala ve vězení pražská galerka evangelického faráře
Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.
Farář Rejchrt odmítl spolupráci s StB, i když mu nabízeli měsíční plat
Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře a mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.