- Podcasty
- Český rozhlas - Archiv

Poslechněte si podcast: Příběhy 20. století: Lidi přecházeli na druhý chodník, aby mě nemuseli potkat. Příběh Naděždy Sušánkové
Za pár dní uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Jak ví každé školní dítě, v noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla do ČSSR vojska států varšavského paktu – sovětská armáda zůstala až do roku 1991. Ačkoli se u nás nebojovalo (ve smyslu: armáda zůstala nečinná), jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
Český rozhlas - Archiv
Perličky a klenoty z archivu Českého rozhlasu.
Příběhy 20. století: Někdo musel něco dělat. Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů
Brzy uplyne 70 let od chvíle, kdy členové odbojové skupiny bratří Mašínů uprchli z Československa. V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni.
Archiv Plus: Mnohem více se napsalo a namluvilo, než skutečně zbudovalo. Ochrana přírody v rozhlasovém archivu
Mohlo by se zdát, že ochrana přírody, zejména ta na dobrovolné bázi, je záležitostí velmi moderní a současnou. Opak je pravdou. První soukromé přírodní rezervace vznikaly už během první poloviny 19. století, a to i v českých zemích. Postupem času se ochrana přírody stala záležitostí občanskou.
Příběhy 20. století: Když byla malá, viděla v Terezíně popravu své vychovatelky
Každý rok se zapojí do projektu Příběhy našich sousedů přes tři tisíce žáků a studentů. Z desítek rozhlasových reportáží vybíráme jednou za čtvrt roku zvlášť podařené. Zazní příběhy z koncentračních táborů, pracovních lágrů z 50. let, vzpomínky na školu za normalizace, o pracovních umístěnkách a kádrování za komunismu. Pamětníci dětem často vypráví o svém dětství.
Archiv Plus: Léto 1993. Před třiceti lety zdražila Škoda Favorit a v Rusku došly peníze
Léto roku 1993 bylo prvním létem samostatné České republiky. Zatímco rozhlasovému zpravodajství ze světa dominovaly informace o válce v bývalé Jugoslávii, zprávy z domova byly podstatně pestřejší. O zajímavé dění nebyla nouze.
Příběhy 20. století: S maminkou jsem byla nejšťastnější. Příběh Elišky Fořtíkové, která vyrůstala v dětských domovech
Eliška Fořtíková si z útlého dětství pamatuje málo. Jako skoro každému jí z období do čtyř let zůstaly matné obrazy, drobné výjevy: jde po schodech, drží otce za ruku, dívá se na vlaky berlínského metra. Dodnes opečovává plyšovou opičku, kterou jí otec přinesl do porodnice. První čtyři roky, které do značné míry předurčily její život, zná z vyprávění. V jejím příběhu jsou mezery, prázdná místa.
Archiv Plus: Osobnosti a události ve zvukových vzpomínkách
Příběhy 20. století: Zemřela Otta Bednářová: Podepsala Chartu 77 a cítila se šťastná. Pak ji soudruzi zavřeli
„Podpisem Charty 77 jsem sdělila, na jaké straně stojím. Byla jsem spokojená a šťastná,“ vypráví neobyčejně statečná někdejší disidentka, třiadevadesátiletá Otta Bednářová.
Příběhy 20. století: Báli jsme se o tom mluvit, říkají hrdinové ze srpna 1968
18letý Karel Kovařovic se během sovětské invaze v srpnu 1968 přímo před budovou rozhlasu pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. 22letý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru způsobeným havarovanou sovětskou cisternou zraněnou ženu, sami přitom utrpěli popáleniny.
Archiv Plus: Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce
Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.
Příběhy 20. století: Hledat spravedlnost a chovat se slušně. Vzpomínky právníků na období tzv. normalizace
Nedávný případ JUDr. Roberta Fremra, kterého prezident republiky navrhl na post ústavního soudce, znovu otevřel téma komunistické minulosti v justici. Pro připomenutí: už v době Fremrovy nominace se vědělo, že byl krátce členem KSČ a že v roce 1988 jako předseda senátu soudil tzv. kauzu Olšanské hřbitovy – politický proces, který vykonstruovala Státní bezpečnost a který měl také pochopitelně své oběti.