Zlata Adamovská patří k nejvytíženějším českým herečkám. V Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou odhalila zákulisí svého divadelního života, ale i účast v populárním seriálu Milionáři. Jak nachází rovnováhu mezi prací a osobním životem? Co ji přitahuje na jižní Americe? A chystá se už na Vánoce?

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak. Přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová. (repríza pořadu)

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

„První díl Žárovek? To byla ta pravá věda a já se při natáčení nových dílů pořád učím. Už to není nervozita, ale respekt a úcta k řemeslu,“ svěřuje se moderátorka vědecko-popularizačního pořadu na Dvojce. Jejím kolegou je Jan Lukačevič. „Známe se dlouho. Oba se snažíme popularizovat vědu. Potkávali jsme se na různých akcích, kde před rokem vznikl i nápad na Žárovky,“ říká moderátorka v Blízkých setkáních. „Mladých vědců a vědkyň je tolik, že bychom mohli vysílat každý den.“

Je členem Umělecké rady divadla Ponec, která se ustavila po turbulentním období, kdy z divadla odešly výrazné osobnosti českého tance. Jak tuto situaci vnímal a jak na ni pohlíží teď? Spoluzaložil soubor NANOHACH, rozvíjel tvorbu Michala Záhory v uskupení PULSAR a nově založil spolu s choreografkou Kateřinou Stupeckou spolek 2VA. „Ke všemu se dá tanečně přistoupit a rozvíjet atmosféru daného tématu,“ doplňuje ve Vizitce.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Vratislav Brabenec vypráví o cestě do Kanady, o potřebě někam patřit a o podobnosti lidské společnosti s kolonií mravenců.

Ona i její atelier sídlí ve Zlíně. Naposledy se svým týmem získala prestižní ocenění Grand Prix Obce Architektů v kategorii urbanismus za proměnu Tržiště pod Kaštany ve Zlíně. Přiznává, že k prosazení v oboru jí pomohlo to, že dlouho neměla rodinu. „Kvalitní město dělají hlavně lidi a architektura vytváří scénu, ve které se jejich interakce můžou dít,“ říká ve Vizitce.

„Jako scenárista stojíte pořád na startu. To, co funguje na papíře, totiž nemusí fungovat na obraze. Navíc, člověk je úspěšný jen tak, jako jeho poslední věc. Když se nepovede, je to prostě smůla,“ říká scenárista Jan Coufal, autor mimo jiné seriálů Zlatá labuť, První republika nebo nejnověji Polabí. Do svých scénářů otiskuje i vlastní životní zkušenosti. „Jak jde život se mnou, tak se vyvíjejí i moje postavy.“

Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.