- Podcasty
- Příběhy 20. století
Poslechněte si podcast: Jako když se otevře okno... Příběh pedagožky Hany Jüptnerové z Vrchlabí
Brzy uplyne 35 let od pohřbu disidenta Pavla Wonky. Konal se ve Vrchlabí 6. května 1988 a stal se velkou pokojnou manifestací proti komunistickému režimu.
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Za pravdivé svědectví o komunistické šikaně šel tatínek a jeho dcera do kriminálu
Jarmila Kovářová prožila za komunismu pět let ve slovenských věznicích Leopoldově a Želiezovcích. Čím se provinila? Její tatínek nechtěl po roce 1948 odevzdat rodinný statek do JZD a sepsal o komunistické šikaně písemné svědectví.
Mně se oškliví každý dotek mužského… Příběh Jarmily Semotamové, vězněné za to, že neudala rodiče
Příběhy jsou tentokrát věnovány vzpomínkám 89leté Jarmily Semotamové ze Znojma. V roce 1952, kdy zapálení českoslovenští komunisté naplno budovali lepší svět, byla jako devatenáctiletá dívka z politických důvodů zatčena a týrána svými vyšetřovateli. Ve znojemské věznici se na ní i na její matce Anastazii dopustili bachaři sexuálního násilí.
Važte si toho, co máte, moc vám to přeju, řekla dětem stařenka. Jako 22letá putovala do vězení
Žáci z Albrechtic objevili unikátní příběh sedlácké rodiny, která se snažila informovat Západ o násilné kolektivizaci. Tatínek sepsal text, ve kterém popsal vyhrožování, aby vstoupil do JZD. Jeho 22letá dcera Jarmila lístek odvezla strýci do Prahy, který se ho pokusil dostat za hranice. Jarmila dostala šest let ve vězení a tatínek deset let v uranových lágrech.
Vždycky jsem se modlil k Panně Marii… Vzpomínky Krále Šumavy Josefa Hasila – 2. část
Dne 9. května 1949 utekli z nucených prací v dolech v Dolním Jiřetíně u Mostu dva vězni: Antonín Vítek a Josef Hasil. Krátce předtím dostal strážmistr SNB Hasil devět let za „úklady proti republice“: byl zatčen na základě udání, když s kamarádem Vyletou převedl přes hranice několik uprchlíků z komunistického Československa na Západ.
Vždycky jsem se modlil k Panně Marii… Vzpomínky Krále Šumavy Josefa Hasila – 1. část
Králů Šumavy bylo víc. Kdysi se tak říkalo šumavským pašerákům. Češi si ten „titul“ nejspíš nejčastěji spojují se stejnojmenným propagandistickým filmem Karla Kachyni (z roku 1959) a románem Rudolfa Kalčíka. Říká se, že králem Šumavy byl převaděč přes hranice Franz Kilián Nowotny (1905-1977).
Estébáci mlátili Otu Rambouska ulomenou nohou od židle. Vydržel 54 hodin nepřetržitého výslechu
Američtí tvůrci filmu Rambo se klidně mohli inspirovat pražským instalatérem Otakarem Rambouskem, který se narodil před 100 lety. Stejně jako známá filmová postava bojoval se zbraní v ruce, skrýval se po lesích, věznili jej komunisté a mučili ve vězení.
Sta let by se letos dožil Ota Rambousek, český Rambo, jak ho nazývali bratři Mašíni
Před sto lety se narodil spisovatel Otakar Rambousek, autor prvního literárního vyprávění příběhu bratrů Mašínů „Jenom ne strach“. Sám autor prožil obrovská životní dramata: bojoval za Pražského povstání s jednotkami SS přímo v budově rozhlasu. Po roce 1948 se stal špionem a vybudoval podle hodnocení Státní bezpečnosti „dokonalou špionážní síť“. Ota Rambousek zemřel v roce 2010 v 87 letech.
Čím byla Československá lidová armáda? Příběhy těch, kdo museli přetrpět vojenskou službu v ČSSR
Především v souvislosti s minulostí nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se v posledních měsících v Čechách otevřelo téma Československé lidové armády (ČSLA). K čemu sloužila? Jaké v ní panovaly poměry? Jaké bylo její místo v komunistickém systému?
Policista chtěl ukrást letadlo a uletět na Západ. Udala ho manželka letce RAF. U soudu však omdlela
Karel Bažant sloužil jako příslušník SNB na letišti v Karlových Varech. Spřátelil se tu s letci RAF. V září 1948 se domluvili, že ukradnou letadla a před komunistickým pronásledováním uletí zpátky do Anglie. Dopadlo to nečekaně. Všem se podařilo bezpečně dostat na Západ, jen esenbáka Bažanta zatkla StB. Udala ho manželka jednoho z letců RAF.
Co mi Gustáv dal – a vzal… Příběh architekta Jana Hájka
Po Vánocích (27. prosince 2022) zemřel v Praze po těžké nemoci ve věku pouhých 58 let architekt, příležitostný publicista a člen redakční rady časopisu Babylon Jan Hájek. Vystudoval v Norsku, kam se po značném úsilí a mezinárodním politickém vyjednávání vystěhoval z Československa v polovině 80. let, neboť se jako dítě a později mladý muž stal obětí normalizačního komunistického aparátu.