- Podcasty
- Řečí peněz
Poslechněte si podcast: Švejnar: Vláda, která má zajišťovat životní standard a jeho zvyšování, předsedá poklesu
Vládní plán na reformu veřejných financí dostává konkrétnější obrysy. I když zůstává ještě dost neznámých, přesto má slušnou podporu. Z exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas vyplynulo, že dvě pětiny obyvatel konsolidačnímu balíčku sice nerozumí, ale přesto jej celá polovina oslovených podporuje. Vidí ho jako nutný krok. Máme je eliminovat pomocí škrtů, nebo vyšším výběrem daní? A zajímá nás více oddlužení než podpora růstu ekonomiky?
Řečí peněz
Přední čeští ekonomové glosují aktuální nejen ekonomické události, které hýbou naší i světovou společností.
I přes navýšení investic do školství padáme v mezinárodním srovnání do podprůměru, varuje ekonom
Česko má za sebou po letech odborářskou stávku, která nejvíce zasáhla školství. Do českého školství má sice mířit o několik miliard více než loni. Přesto to v mezinárodním srovnání nestačí. „Česká republika v roce 2021 dosáhla ve výdajích na školství historicky poprvé na průměr OECD i EU. Od té doby podíl ale dynamicky klesá,“ popisuje ekonom Daniel Münich, který v CERGE-EI vede think-thank IDEA.
Podstatnou část inflace jsme si sami upekli a taky snědli. Ze zahraničí celá nedorazila, míní ekonom
Inflace v Evropské unii dál klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Předbíhá nás jen Maďarsko, kde míra zdražování podle Eurostatu dosahovala v říjnu 9,6 procenta, u nás se snížila na 9,5 procenta. Ekonomové ale vyhlížejí brzký pád ke stabilním dvěma procentům. „Klíčovou hodinou pravdy bude inflace za leden příštího roku,“ vysvětluje Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB.
Kdyby nepřišel komunismus, Česko by bylo dnes až třikrát bohatší, usuzuje ekonomka Matesová
Během listopadových dní roku 1989 Češi i Slováci žádali především svobodu a demokracii. Tehdejší československá společnost za sebou měla desetiletí komunistické totality, kdy centrální moci podléhala nejen společnost, ale také ekonomika. Ta na tom přitom do nástupu komunistického režimu nebyla vůbec špatně.
Rektor VŠE: Odbory musí vycházet ze situace konkrétních podniků. Mzdy se nedají zvyšovat plošně
České odbory vyhlásily na konec tohoto měsíce protestní stávku proti zhoršující se životní úrovni v Česku. Nepříznivost situace potvrdila i centrální banka, která zhoršila svou makroekonomickou prognózu. Odbory přitom vládu kritizují dlouhodobě.
Ekonom Navrátil: Potřebujeme strategii, musíme investovat do inovací a vychovávat specialisty
I přes současný útlum ekonomiky se v Česku stále investuje. Momentálně se hraje o dvě velké investice – gigafactory u Plzně a o dostavbu Dukovan. Může to stagnující české ekonomice vytrhnout pomyslný trn z paty? Je cesta velkých zahraničních investic možným řešením našeho nízkého hospodářského růstu, nebo potřebujeme najít jiný způsob, jak z pokračující stagnace vystoupit?
Kapitál přijde, pokud v Česku budou pro investory příznivé podmínky, tvrdí ekonom Švejnar
Česká republika a Španělsko jsou jediné dvě ekonomiky v Evropské unii, které se ještě nevrátily na předcovidovou úroveň. Navíc máme stále jednu z nejvyšších inflací v Evropě a náš růst je daleko za očekáváním, a i proto chudneme. Zcela přirozeně se musíme ptát, jak bude vypadat budoucnost Česka? A máme se nadále upínat na svou průmyslovost?
Polské hospodářství se s volbami nezmění. Otevřou se mu ale unijní fondy, odhaduje ekonom
Polsko míří ke změně vlády. Přestože vyhrála vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost, tak koalici pravděpodobně sestaví ve volbách druhá proevropská Občanská koalice. Co bude výměna politické garnitury znamenat pro místní hospodářství? „Nová koalice bude pokračovat v nastavení, které ekonomicky směřuje na národní úroveň,“ soudí ekonom Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Digitalizace vyhladověním. Reformě státní správy může pomoct paušální snížení rozpočtu, tvrdí ekonom
Česká vláda finalizuje receptury diety pro státní správu. Její redukci vláda slíbila v programovém prohlášení a i přes zpoždění to vypadá, že bude jasno, které úředníky je možné propustit a které agendy zrušit. „Digitalizace a zefektivnění státní správy nesmí být založené na datové slepotě a musí vycházet z objektivního popisu stavu,“ upozorňuje ekonom a člen NERV Aleš Rod.
Další zdražování. Navýšení minimální mzdy bude silným inflačním impulsem, míní ekonom Marek
V Česku se opět vede debata o navýšení minimální mzdy a opět není shoda na tom o kolik. Ministerstvo práce chce do pěti let dostat minimální mzdu na 45 procent nebo až na polovinu průměrné mzdy. Je to dobrý krok? Nemůže to na trh práce, kde zoufale chybí pracovaní síla, dostat nové zájemce o zaměstnání, kterým se teď pracovat třeba nevyplatí? A mohou si firmy vyšší minimální mzdu dovolit? V pořadu Řečí peněz odpovídal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Investice do nemovitostí jsou během na dlouhou trať, říká ekonom. Vyplatí se nyní?
Na rozdíl od stále dražších potravin, služeb a energií zažívá realitní trh pokles cen. Mezi odborníky přitom není shoda na tom, jestli se jedná o dočasný výkyv nebo dlouhodobý trend. „Očekávám, že se situace stabilizuje. Jestli ceny nemovitostí porostou, tak si myslím, že pomaleji než inflace a pomaleji než nominální mzdy a nájmy,“ předpovídá Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.