- Podcasty
- Čekání na prezidenta
Poslechněte si podcast: Prezidentská volba je ta nejvulgárnější. Obdiv si zaslouží každá žena, která do ní vstoupí
V uplynulých dnech oznámili prezidentskou kandidaturu dva bývalí rektoři: Danuše Nerudová Danuše z Mendelovy Univerzity Brno a Tomáš Zima z Univerzity Karlovy. U obou se tento krok vlastně čekal. Podle novinářky Apoleny Rychlíkové není ale u Zimy vlastně jasné, čí je kandidát. „Připadá mi ta jeho kandidatura asi nejvíc zbytečná. U všech ostatních si umím představit, koho zastupují. Ale u Zimy jsem opravdu nenašla jediný společenský klastr," uvažuje v podcastu Plusu.
Čekání na prezidenta
… nebo na prezidentku. Inteligentní průvodce při hledání hlavy státu.
Skandální milost na závěr prezidentské funkce? Miloš Zeman žije žánr provokace
Miloš Zeman ke konci své funkce dostál své pověsti politika se sklonem k provokativním úkonům. Udělil milost firmě Energie stavební a báňská, které účast ve veřejných zakázkách zakazoval soud v kauze kolem zakázek v Lánské oboře. Proč to udělal? Zamýšlí se v posledním díle tradiční sestava podcastu Čekání na prezidenta.
Změna volby prezidenta? Leda až po zkoušce Pavlem
Máme ze sebou dvojí test přímé volby prezidenta, až donedávna pouze s Milošem Zemanem. „Teď uvidíme jiný osobnostní typ – a pokud by to i u Petra Pavla dopadlo špatně, bylo by to ještě horší, než jsem si na začátku myslel. Nejde o to, že prezidentský úřad má významnou auru, která může vést k pokoře i pýše, ani o to, že hlava státu sedí na Hradě. Spíš do jaké míry do něj lidé vkládají svá očekávání a jaká to jsou,“ říká v Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Prezident sultán, nebo jen tupý vykonavatel pokynů z podhradí?
Před prvním setkáním dvou prezidentů – končícího a nově zvoleného – bylo podle ústavního právníka Jana Kysely zajímavé sdělení Miloše Zemana. „Koncentrován byl do dilematu, kterému zřejmě Zeman čelil, spíš si ho ale falešně vytvořil. A to, jestli má být mechanický, ne-li tupý vykonavatel toho, co chce vláda a parlament. Anebo ten, kdo provozuje volnou politiku, což se v podání Zemana hodně blížilo sultanistickému stylu,“ říká Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.
Vyprovázet Zemana verbálními kopanci? Překročil tolik mantinelů, že není kudy prokličkovat
„Nadnesené výroky, podle kterých jsme ve volbách porazili populismus? Spíš voliči dali najevo, že nechtějí za prezidenta Andreje Babiše. A to je něco jiného. A také se víc voličů přihlásilo ke slušnosti,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková s tím, že podobně jde asi hodnotit i nemalé množství hlasů pro Danuši Nerudovou. „Možná, že kdyby kandidoval jiný populista, tak ten by nad Babišem zvítězil. Protože ta volba byla silně negativní,“ doplňuje.
Šok a smutek. Místo uklidnění přišlo strašení válkou
„Potkávají se u mne pocity šoku a smutku,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Poté, co jsme si v roce 2013 užili volby ve stínu absolutní lži rozdávání půlky republiky sudetským Němcům, v roce 2018 kampaň ovlivněnou strachem z imaginárních imigrantů, kteří tady nebyli a ani tady být nechtěli, měl jsem pocit, že se kampaň před prvním kolem vyvíjí uspokojivě. Ten ale úplně zmizel, když atmosféra strachu vygradovala v míře ještě mnohem větší.“
Andělské bytosti se do prezidentské volby nehodí. A ani nehrnou
„Volební kampaně moc nesvědčí tomu, aby se v lidech projevovaly jejich lepší stránky, ale spíš ty horší. Na sociálních sítích se tak znovu a znovu opakuje kydání hnoje,“ rozebírá ústavní právník Jan Kysela v dalším dílu podcastu Čekání na prezidenta.
Kandidáti možná mají vizi, ale myslí si, že ji mají skrýt za laskominu – vánočku, ponožku, sekanou
Blíží se Vánoce a lidé pečou, hnětou, dělají sekanou. „Dřív si prezidentští kandidáti vystačili s programovou nabídkou, otázka je, jestli to voličům stačí. Kandidáti si myslí, že ne. A pokud se mají lidem vloudit do srdcí, protože politika je stále víc emocionální a méně racionální, tak než vymýšlet program, raději říkají: Podívejte se, jak to funguje u nás, kdo peče vánočku, cukroví, a identifikujte se s námi,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Přímá volba nás rozděluje. Až k tomu, jestli „Losna, nebo Mažňák“
Rozděluje přímá volba prezidenta společnost? „Protože máme volbu dvoukolovou, tak to k tomu opravdu spěje – a pokud nevymyslíme jiný způsob, jinak to nebude,“ odpovídá ústavní právník Jan Kysela v podcastu Čekání na prezidenta. Něco jiného je to ve Francii, kde negativum kompenzuje i nějaké pozitivum, a to, že lidé volí vládce země s komplexním politickým programem.
Babiš ví, jaký chce být kandidát. Skáče mu do toho ale jeho osobnost
„Pro voliče nemusí být počet prezidentských kandidátů bez významu,“ uvažuje v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Čím víc lidí kandiduje, tím míň je pravděpodobné, že se dokáží odlišovat – ne jako osobnosti, ale jako lidé, kteří kandidují na úřad prezidenta, a v tom, proč to dělají.“
Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal
Lhůta pro odevzdání přihlášek kandidátů do prezidentských voleb skončila v úterý 8. listopadu, dohromady se přihlásilo 21 lidí. V komentářích převládá názor, podle kterého je skvělé, že máme kandidátů hodně a jsou různí: máme ženu, miliardáře, odboráře, betonáře, antisystémového excentrika a tak dál. „Každý si tak najde někoho, s kým se může identifikovat,“ říká filozofka Tereza Matějčková v podcastu Plusu Čekání na prezidenta.