Boj dělníků za sociální práva, svátek politických stran,
studentský majáles, líbání pod rozkvetlou třešní, slavení úrody a plodnosti nebo demošky anarchistů? Co to vlastně byl ten 1. Máj a s ním spojený svátek práce? Jak jsme jej prožívali nebo spíš neprožívali? A čím je nám dnes? V
bonusu na Gazetistu a HeroHero navíc probereme májové oslavy v 60. letech od Ginsberga k pražskému jaru.

Pošta byla internetem 18. a 19.
století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany
byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000
zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří
Střecha a historik Jan Kramář. Minulá část patřila poště jako takové, dnes se
zaměříme na poštovní známky. 

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

V rámci festivalu faktor K vystoupil podcast Přepište dějiny
minulý rok v prostředí vězeňské kaple v brněnské Káznici. Tentokrát jsme se zaměřili nejen na období po roce 1945, ale i na místní slavné vězně. Co si o svých spoluvězních myslel třeba Petr Bezruč? Po dohodě s organizátory dáváme teď díl volně k dispozici všem.

Použité zvuky: Babi, proč se tak trápíš (2023, režie: Pavel
Paleček, Zdeněk Skokan), V KÁZNICI NA CEJLU 1 Luštíme nápisy (YouTube, 19. 8. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 2: Hledáme stopy vězňů (YouTube, 8. 3. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 3: Restaurujeme dveře z cel smrti (YouTube, 8. 3. 2016), OS Paměť - Věznice Cejl, místo paměti nebo zapomnění (YouTube, 21. 3. 2021), Na prohlídky brněnské káznice přišla veřejnost i bývalí vězni (YouTube, 20. 11. 2016), Čtvrtstoletí brněnské káznice (YouTube, 2. 12. 2022), NABARVENÉ PTÁČE a Káznice Brno (YouTube, 30. 10. 2018). 

Už v roce 1945 jsme odevzdali Sovětskému svazu své zásoby uranu. Proč na smlouvě trvali a dokonce ji podepisovali i politici nekomunistických stran? Jak moc výhodná smlouva pro Československo byla? A byli jsme opravdu tak zásadní pro sovětský jaderný program? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na skok ještě vydáme na Slovensko — mají i tamní prezidentské volby své Benešovy dekrety?

Loni na podzim vyšla kniha Jacquese Rupnika o Josefu
Guttmannovi. Čím může být ještě dnes zajímavý komunista vyloučený ze strany v roce 1933? A jak jeho názory na Rusko souvisí s dneškem? Jacques Rupnikem se o Guttmanna zajímá už desítky let, jen najít jeho stopy v USA bylo dobrodružství.

Právě v těchto dnech uplynulo 95 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ.
Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Jan Masaryk je takový český John Fitzgerald Kennedy. Syn
významného otce, nesmírně populární ve společnosti, sympaťák, jehož život skončil za dosud ne zcela vyjasněných okolností. I letos se objevila nová badatelská teorie. Proč nás syn TGM tak fascinuje a jaký byl třeba jeho politický výkon? A názor? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Na přání vás, posluchačů podcastu Přepište dějiny, jsme natočili díl o Karlu Krylovi. Hlavně o tom porevolučním. Ale nejen. Změnil se on, nebo společnost? Znali jsme vlastně Karla Kryla člověka nebo jen bratříčka? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero. 

Spolu s Romanem Šantorou ze Skautské nadace Jaroslava Foglara se podcast Přepište dějiny vypravil do bytu Jaroslava Foglara a probral mnohé detaily nejen z
Jestřábovy tvorby, ale také života právě v jednom žižkovském bytě. V bonusu na Gazetistu a HeroHero vám pak nabízíme „setkání“ rovnou s Jaroslavem Foglarem. A
to díky unikátní nahrávce Foglarovy příbramské besedy z 6. listopadu 1989, kterou nám poskytl Roman Šantora.