Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu. 

První díl roku 2025 samozřejmě nemůže začít jinak, než vyhlášením výsledků ankety o Přepisovače roku. Tak schválně, ke komu poputuje knížka Přepište dějiny (nejen)
k maturitě? Následně se podíváme na jednoznačná, ale i pozapomenutá výročí, která bychom si mohli a možná i měli v roce 2025 připomínat. Jistě je tu 80 let od konce druhé světové války, ale co takových 120 let od masových demonstrací za všeobecné volební právo?

Na konec roku 2024 jsme pro vás připravili setkání s Evou Jiránkovou. Manželka někdejšího ředitele Lidových novin Miloše Jiránka zažila opravdu pestrý život - narodila se v roce 1921 do rodiny pražského právníka a prožila mládí slečny z
dobré rodiny se spoustou sportu a kamarádů. Idylu přerušil protektorát, následovala svatba v době heydrichiády, zatčení manžela, osvobození, útěk do exilu v roce 1948 a desítky let života v Anglii. Rozhovor s ní natočili Martin Groman a Tomáš Černý v roce 2013, nedlouho před smrtí Evy Jiránkové. Věříme, že to pro vás bude objevné a zajímavé setkání s jasným poselstvím - život chce trochu štěstí a spoustu nadhledu. Tak hodně obojího do roku 2025. 

Na Boží hod vánoční roku 1938 zemřel Karel Čapek. Letos pak
uplynulo sto let od  vydání jeho románu Krakatit. A tak jsme se na vánoční vzpomínání na Čapka vydali do Rudolfova u Jindřichova Hradce, kde svůj román dopsal a k hovoru jsme pozvali ředitele Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeňka
Vacka a Petera Chvojku, který se svou manželkou zchátralou výletní restauraci Rudolfov doslova vzkřísil z popela. Tak pěkné Vánoce všem.

Minulý týden jste se spolu s námi mohli poprvé podívat do
poslanecké sněmovny a hledat v ní stopy po minulosti českého zemského sněmu nebo třeba České národní rady. Tento týden v našem šmejdění sněmovnou pokračujeme a dokonce přepadneme v kanceláři i předsedkyni sněmovny. Víte, kdo na její práci v kanceláři denně dohlíží? 

Je zasedání parlamentu jen velké divadlo? A proč se poslanci
v 19. století často nescházeli? Co se řešívalo v kuloárech a jakou národní motivikou se obklopují dnešní poslanci a poslankyně? S Přepište dějiny se tento a příští týden můžete vydat za dějinami českého zemského sněmu a poznat prostory současné poslanecké sněmovny.

V roce 1924 se poprvé u nás rozsvítil vánoční strom republiky. Bylo to v Brně a na počátku tohoto nápadu byla jedna odložená holčička a spisovatel Těsnohlídek. Jak se tradice vánočního stromu vyvíjela a kam vlastně dospěla dodnes? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors se pak blíže podíváme na osud Rudolfa Těsnohlídka, muže, který i přes svůj tragický osud dával tolik radosti.

Srovnávání platů v Česku a Německu není žádná novinka. Mimo jiné v roce 1968 s tím přišel ekonom Ota Šik. Proč jeho třetí cesta nevyšla a kdo ji brzdil? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors probereme i exilový život Oty Šika i jeho rodiny. 

Slovo propaganda dnes lítá po sítích poměrně volně. Označuje se za ni kdeco. Takže, co to vlastně ta propaganda je a jak se třeba projevovala v minulosti? Jaká byla propaganda za protektorátu a války? V bonusu na Gazetistu, Herohero a Forendors dojde i na propagandu za komunismu, třeba v Dikobrazu.

Je staronový americký prezident Trump fašista? Může být kapitalista jako on vůbec stoupencem tak kolektivistické ideologie? A je dnešní Amerika něco jako Itálie roku 1922? A proč pak je Trump často znázorňován jako Hitler? A není to celé nějaký guláš? V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors pak probere také to, proč je fašistou i Putin, stejně jako Zelenský…