„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se
dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

K představám o životě první republiky patří i prostředí četníků zpopularizované televizními filmy a seriály. Jak žili skuteční četníci a co taková práce obnášela, na to jsme se zajeli podívat do Chlumce nad Cidlinou. Průvodci místním
muzeem nám byli Miloš Bernart a Jiří Vaněček. V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors navíc probereme fenomén Četnických humoresek.

Sociální demokracie vznikla jako hnutí dělníků, kteří se spojovali, aby dosáhli lepších životních podmínek. Čím vším tato strana u nás prošla, než se dostala do dnešního stavu? V bonusové části na HeroHero, Forendors a Gazetisto projdeme navíc i vývoj strany po roce 1989. Vyplatila se jí sázka na becherovku a bonmoty?

S Petrem Čornejem jsme naše putování Žižkovem začali před týdnem na Vítkově, ale protože večer se naklonil a počasí horšilo, vydali jsem se dolů, ke Slovanské lípě. V jedné z nejstarších hospod na Žižkově jsme pak
probrali leccos včetně mýtů o komunistickém Žižkově. 

Tentokrát jsme se vydali na špacír po Žižkově a koho jiného si pozvat coby průvodce něž Petra Čorneje - autora biografie Jana Žižky a moc zajímavé knížky Husité na Žižkově. Tento týden se vydáme na Vítkov a probereme
vývoj Žižkova hlavně v 19. století a za starosty Hartiga. Za týden pak budeme pokračovat U Slovanské lípy.

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter. A v pátek se můžete těšit na záznam večerního
vystoupení v Laichterově domě, které se věnovalo zestátnění soukromých nakladatelství v roce 1949.

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv
na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou. 

Zrcadlová kaple Klementina, stejně jako v Klementinu sídlící Slovanská knihovna mají letos kulatá výročí. Ideální příležitost podívat se do sídla Národní knihovny a poznat jeho pestrou historii. Tento týden tedy Klementinum jako sídlo knihovny, ale i bojujících studentů nebo meteorologické stanice. Či jako kulisa pro Světáky. Průvodcem nám bude generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik
Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Tištěné Lidové noviny přestaly vycházet. Ti, kteří je už roky většinou nekupovali, teď hlasitě lkali nad tou ztrátou. Nejvyšší čas si tedy připomenout, jaké všechny tradice s Lidovými novinami zanikají, a kdo kromě Čapka a Peroutky je vlastně tvořil. Byly opravdu tak nezávislé, jak se říká? A byly tak výjimečné třeba v prvorepublikovém kontextu?