Kolik dioptrií měl Jaroslav Ježek? A co všechno v jeho příběhu přehlížíme, když ho známe hlavně jako autora písní Osvobozeného divadla? S Veronikou Gašparovou a Filipem Šírem, autory výstavy Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka v Národním muzeu, se vydáváme za skladatelem mezi jazzem a vážnou hudbou, meziválečnou Prahou a americkým exilem. V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio pak můžeme slyšet dosud nezveřejněné vzpomínání Evy Tůmové na to, jak se od šedesátých let v Praze setkávala s Ježkovou manželkou Frances.

Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně. Od císaře Karla VI. a vojevůdce Evžena Savojského se dostaneme k umění, zbožnosti a reprezentaci panovnické moci. Jak se barokní Evropa otiskla do české krajiny a proč ji dodnes tak často vidíme jako dobu temna?

Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?

První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?

Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.

Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?

U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kladl otázku, kdy může spisovatel mlčet – a kdy už mlčet nesmí.

Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání archivů dlouho odkládalo. Maďarsko se k rozsáhlému zveřejnění dokumentů odhodlává naplno až nyní, více než 35 let po pádu režimu. Jak se tedy naši sousedé vyrovnali s dědictvím svých StB – a co jejich rozdílné cesty vypovídají o prvních desetiletích demokracie?

Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví?

Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer.