- Podcasty
- Přepište dějiny
![Přepište dějiny](https://d13-a.sdn.cz/d_13/c_img_gT_K/h4tD0.jpeg?fl=res,600,600,3|jpg,70)
Poslechněte si podcast: Řím - Piazza Navona
Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme.
Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na https://prepiste-dejiny.gazetis.to/
www.herohero.co/prepistedejiny
Balíme na dovolenou
Balíme turisťák, lovečák, lečo v konzervě a řízek mezi
chleby… to vozili si Češi domácí kuchyni na dovolenou z nutnosti nebo protože místní jídla u Baltu či Balatonu neradi? Když mluvit o jídle za socialismu a dovolené, tak jedině s docentem Martinem Francem a nejlíp v nějaké té lidové jídelně, která přečkala do dneška. Jednu jsme našli na Smíchově. Takže… dvakrát živáň!
Kafka 100
Letos uplynulo 100 let od smrti Franze Kafky a v Muzeu literatury můžete navštívit výstavu "František Kafka. Hry Franze Kafky". Takže jsem se tam vydali a výstavou nás provedl její autor Štěpán Zbytovský. Jaký vlastně ten Kafka byl a jaké mýty se kolem něj točí?
Dvacet let v Bruselu
Před dvaceti lety ČR vstoupila do EU a v rámci oslav tohoto výročí přímo v Bruselu vystoupil na jaře podcast Přepište dějiny a probral to, jaký vztah k Evropě Češi a Moravané měli a mají. Schválně, kolik lidí v sále znalo
jméno Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi? Bonusovou verzi nyní dáváme k dispozici také veřejně.
Použité zvuky: Vstup ČR do Evropské unie reportáž (EU) TV NOVA 30.4.2004 (YouTube, 17. 5. 2013), ČT 1 - Referendum o vstupu do EU - 14.6.2003 (YouTube, 14. 6. 2020), Václav Havel o vstupu do EU (YouTube, 5. 10. 2020), Evropa sňatek z rozumu (ČT, 2008), Poslední vzkazy Václava Havla - Evropská unie uvnitř sebe (ČT 2012), V souvislostech 04-2013 - Evropske hodnoty HD Noe (YouTube, 5. 4. 2013).
Češi ve Vídni
Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu toto téma prodebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků?
Nekončící příběh první republiky
Tentokrát jsme si pozvali spoluautory publikace o narativech vzniku Československa v měnícím se čase a prostoru mezi lety 1918 a 1992 Jana Hálka a Borise Moskoviće. To, jak jsme si kdy připomínali nebo
zamlčovali příběh vzniku samostatného státu, co jsme zdůrazňovali a co naopak potlačovali, to je opravdu dlouhý, pestrý a dodnes nedokončený příběh. Ideální
chvíle podívat se, kdy pro nás byl rok 1918 završením národní revoluce, kdy jen pokračování ruské revoluce říjnové, kdy byl dnem znárodnění a kdy snad ani nebyl…
Valdice podruhé: Valdickou věznici jako první řídila žena
Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.
Crossover s Kanárky v síti
Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.
Valdice poprvé: Kdy bylo v českých věznicích nejvíce plno?
Přepište dějiny se ocitly za katrem. A to ne obrazně, ale doslova. Dva rozhovory o dějinách českého vězeňství jsme natáčeli v kostele sv. Josefa, který je součástí areálu valdické věznice. Takže jsme opravdu skončili za mřížemi. V prvním díle spolu s námi seděl také historik vězeňství Aleš Kýr a probrali jsme dějiny toho, jak Češi a Moravané bručeli od starého Rakouska po tu Havlovu amnestii.
140 let Edvarda Beneše
Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.