Poslechněte si podcast: Kolbenka pomáhala psát dějiny českého průmyslu. Ze strojírenského gigantu zůstávají poslední stopy
Ve slavné Kolbence ve Vysočanech vznikaly stroje známé daleko za hranicemi Československa. Její historie se začala psát přesně před 130 lety. Zatímco některé tovární budovy dostávají nový život, jiné postupně mizí. Historii někdejšího průmyslového gigantu ČKD připomínají už jen zachované objekty, vzpomínky bývalých zaměstnanců a komentované vycházky.
Praha je NEJ!
Nejstarší, nejužší, nejkratší nebo nejvyšší. Poznávejte s námi pražské unikáty, jistě budete překvapeni, kolik jich v metropoli máme.
Barokní klenby i staletá tradice péče. Nemocnice Na Františku pomáhá už více než 670 let
V srdci Prahy stojí nemocnice, která je nejdéle fungujícím zdravotnickým zařízením v Česku. Za více než 670 let prošly jejími zdmi generace pacientů i lékařů a zanechal tu svou stopu také řád Milosrdných bratří. Areál Nemocnice Na Františku ukrývá cennou barokní architekturu, historickou lékárnu i zahradu, která dnes slouží pacientům k odpočinku.
Franz Kafka, ukryté filmy a barvy od Jiřího Trnky. Jaké jsou příběhy Zlaté uličky na Pražském hradě?
Malá, barevná a možná jedna z nejznámějších v Praze. Zlatá ulička na Pražském hradě ukrývá mnohem víc než jen malebné domečky. Žili tu hradní střelci, psal tu Franz Kafka a dodnes se kolem ní drží legenda o alchymistech Rudolfa II. Co je na ní pravda a co jen pozdější mýtus?
Obklady Jaroslava Otruby proměnily metro A v galerii. K čemu barvy jednotlivých stanic odkazují?
Je 12. srpna 1978 a pro cestující se otevírá první úsek linky metra A. Prvotních sedm stanic vedlo z Náměstí Míru do stanice Leninova, tedy dnešní Dejvické. Od sebe se liší dodnes barevným obložením. Proč?
Havel sem chodil psát, ale padalo mu sklo na hlavu, líčí Eva Jiřičná. Jak vznikal návrh Oranžerie?
Téměř devadesát metrů skla a oceli v Královské zahradě Pražského hradu má za sebou neobyčejný příběh. Na místě, kde už Rudolf II. pěstoval citrusy, později psal své texty Václav Havel. Současnou podobu Oranžerie navrhla architektka Eva Jiřičná.
Náměstí Míru ukrývá nejhlubší stanici pražského metra. Dolů vedou eskalátory dlouhé 87 metrů
Koncem 70. let minulého století byla, jako druhá v pořadí, spuštěna linka metra A. První úsek, který tvořilo zpočátku jen 7 stanic, odstartoval provoz 12. srpna v roce 1978. Na rozdíl od linky C, která se hloubila shora, bylo u tzv. Áčka potřeba vyhloubit tunely pod úrovní Vltavy. Proto taky na této trase najdete nejhlubší stanici.
Důležitá obchodní spojnice, která od 14. století nese jméno Dlouhá. Dnes žije restauracemi a bary
Patří k nejstarším komunikacím Starého Města. Její historie sahá až na konec 10. století, kdy ještě neexistovalo město v podobě, jakou známe dnes. Z původní obchodní spojnice se postupně stala jedna z nejživějších ulic v centru Prahy.
Od Fronty na maso až k Metronomu. Letenský Stalin dnes patří setkávání a kultuře
Stával tu monumentální Stalinův pomník, kterému Pražané říkali Fronta na maso. Dnes tu najdete nepřehlédnutelný kinetický Stroj času, pro který se vžil název Metronom. Prostor pod ním využívá kulturní centrum Stalin pro širokou škálu akcí pro veřejnost.
175 tun železa a 299 schodů. Petřínská rozhledna vznikla v rekordním čase a letos slaví 135 let
Petřínská rozhledna patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším pražským památkám. Ve čtvrtek 20. srpna navíc uplynulo přesně 135 let od jejího slavnostního otevření.
Dvorecký most zaujme výraznou geometrií. Bílá betonová konstrukce odkazuje ke kubismu a brutalismu
Měří více než 337 metrů a otevřen byl v dubnu tohoto roku. Nové spojení mezi Prahou 4 a 5 vyniká neobvyklou architekturou z bílého betonu a slouží veřejné dopravě, pěším a cyklistům.
Nejstarší strom Prahy? Karel IV. ho nevysadil, je o sto let mladší, míní dendrolog
Nejstarší strom hlavního města má obvod kmene sedm metrů a pojí se k němu známá pověst. Dub letní prý vysadil samotný císař a král Karel IV. v roce 1359. Dendrolog Aleš Rudl ale uvádí situaci na pravou míru.