#68 Vachoušek o kariéře, Galácticos i své třinácté komnatě. Rodinná tragédie mě ranila, proto touha udělat díru do světa

Sestavu Bílého baletu i po dvaceti letech odříká, jako když bičem práská. Aby ne, vždyť to byl slavný tým Galácticos. Francouz Zidane, Portugalec Figo, Angličan Beckham, Brazilec Ronaldo… „Ale také Raul, Roberto Carlos, Salgado, mezi tyčemi brankářská legenda Casillas,“ přidává Štěpán Vachoušek další a další jména hvězd světového fotbalu.

#67 Adrenalin mu nechybí. Lavička o kariéře, konci s trénováním, ale i snu, který se mu nejspíš nesplní

#66 Advocaat mi to spočítal za Euro. Mareš nejen o konci v Zenitu a Spartě, ale i o podnikání po kariéře

„Nejspíš mi nemohl zapomenout, jak jsme jeho Nizozemce na evropském šampionátu v Portugalsku vyřadili. Proto mi to asi poté v Petrohradě spočítal,“ rozesmál se Pavel Mareš s jistou hořkostí ve tváři při vzpomínce na někdejšího trenéra „Oranje“ Dicka Advocaata. Právě jeho příchod do Zenitu totiž znamenal konec Marešova angažmá v městě na Něvě. „Někdy si říkám, že jsem se to měl ještě zkusit. Vždyť hned po mém odchodu vyhrál Zenit ruskou ligu, Pohár UEFA a nakonec i Superpohár UEFA. Odcházet jsem přitom nemusel, protože jsem měl ještě rok platnou smlouvu,“ vrací se někdejší obránce Bohemians, Sparty a české reprezentace Pavel Mareš v dalším díle pořadu Kopačky na hřebíku o patnáct let do minulosti.

#65 Žlutou kartu ukázal psovi, fotbal soudcoval i z kolotoče. Šoumen Paša chtěl a pořád chce fotbalem bavit

Co ten se toho na ligových trávnících navyváděl… Klidně přerušil utkání, aby se hráči mohli na stadionu brněnské Zbrojovky podívat na mexické vlny vzdouvající se na tribunách. Jindy poklekl, aby  Petroušovi vlastnoručně zavázel tkaničku na kopačkách, v Liberci zase honil po hřišti divokou kachnu, která přiletěla od Nisy a usadila se v šestnáctce před brankářem Maierem. „Fotbal by měl sloužit k tomu, aby se lidé bavili. A já se o to snažil, i když jsem za to od komise rozhodčích slíznul tolik flastrů, jako žádný jiný sudí,“ směje se při narážce na citované historky Pavlín „Paša“ Jirků, šoumen, nad kterého na ligových trávních nebylo a který byl dalším hostem pořadu Kopačky na hřebíku.

#64 Neúspěch hodili na mě, aby zakryli vlastní neschopnost, vzpomíná bouřlivák Petráš nejen na Mundial ´70 v Mexiku

Před slavným Aztéckým stadionem v Mexico City odhalili po světovém šampionátu v sedmdesátém roce jeho sochu. Mexičtí pořadatelé totiž vybrali z každého týmu startujícího na devátém mistrovství světa nejlepšího hráče, jehož skulptura měla navěky věků připomínat fotbalový Mundial, který jejich země hostila. Z československé reprezentace padla volba na Ladislava Petráše.  Zákonitě.  Vždyť nezkrotný enfant terrible z bratislavského Interu to byl, kdo v úvodním šampionátovém duelu v Guadalajaře vstřelil gól Brazilcům, Laci Báči, jak mu spoluhráči i fanoušci familiárně přezdívali, se střelecky prosadil i v druhém utkání proti Rumunsku. A kdyby jen to, on po každém vstřeleném gólu doběhl k postranní čáře, poklekl a pokřižoval se.

#63 V kasinu jsem protočil půl miliardy, bez prášků jsem myslel, že umřu. Otevřená zpověď jubilanta Petržely

„Někde jsem to plácnul, ale možné to je. Půl miliardy jsem v kasinech protočil,“ pátrá chvíli v paměti někdejší fotbalový car v městě na Něvě Vlastimil Petržela. „Protočil, ale kolik jsem prohrál, to fakt nevím. Měl jsem tehdy takové příjmy, že mě to nikterak nezatěžovalo. Vždyť hned při nástupu do Zenitu jsem bral sto tisíc rublů. A rubl se tehdy rovnal koruně. A k tomu čtvrt milionu dolaru ročně a navrch ještě prémie za vyhrané zápasy a umístění,“ vzpomíná čerstvý sedmdesátník na doby, kdy mu ležel Petrohrad u nohou a on rozhazoval miliony nikoli hrstmi, ale padaly mu z náručí na stůl, kde v ruletě poskakovala zrádná kulička.

#61 Proč si Chovanec připadá jako Bohdalová? Proč si nikdy nepustil baráž s Belgií? A proč by mezi rozhodčí už nevlezl?

Zkusil a zvládal ve fotbale pomalu všechno… Roli kapitána pražské Sparty v dobách její největší slávy, kdy získávala jeden mistrovský titul za druhým a v pohárové Evropě porážela takové velikány, jakými byli a jsou madridský Real nebo Barcelona. Roli jejího trenéra, stejně jako trenéra české reprezentace, s níž vyhrál kvalifikaci o postup na EURO 2000 bez ztráty jediného bodu, což se předtím nikomu v celém světě nepovedlo. Ale vyzkoušel si i práci generálního sportovního manažera, prezidenta klubu, což mu ovšem nebránilo, aby nesestoupil z kanceláře na hřiště a vedl sparťanský tým. Dokonce i předsedou Komise rozhodčích Jozef Chovanec po dva roky byl…

#60 Panenkovi radil s penaltou, pak ji sám zkusil a Kocek hrozil, že nejpilnějšího sběratele medailí zastřelí

Na památný evropský šampionát v šestasedmdesátém roce ho trenéři Ježek s Venglošem povolali dodatečně, společně s brankářem Pavolem Michalíkem přiletěli do Bělehradu až na finále, partii s Německem sledovali z lavičky náhradníků. Přesto byl František Štambacher první, kdo objímal Antonína Panenku poté, co legendární penaltou rozhodl při závěrečném rozstřelu o evropském zlatu pro československou reprezentaci.  „Rychlost jsem měl vrozenou. Uplatnil jsem ji na hřišti i při oslavách,“ usmíval se ve studiu Sportu.cz František Štambacher při pohledu na fotografii, která bude zmíněný moment na věky věků připomínat.

#59 Italskému sudímu jsem v baráži facku nedal, zato Jačiansky mi jednu pořádnou fláknul, přiznává bouřlivák Galis

Vzpomenete ještě?  Na Slovensku se 30. října roku 1975 nepracovalo. To proto, že na bratislavském Tehelném poli se hrál klíčový zápas kvalifikace o postup na evropský šampionát do Jugoslávie s Anglií. Odložený, protože den před tím se sice hrát začalo, ale po šestnácti minutách zahalila stadion tak hustá mlha, že italský sudí Michelotti utkání ukončil. Hrálo se druhý den ve dvě odpoledne, a právě v tomto střetnutí se stal národním hrdinou dnešní host pořadu Kopačky na hřebíku Dušan Galis. On to byl, kdo dvě minuty po přestávce překonal hlavou anglického brankáře Clemense. Jeho trefa totiž znamenala nejen vítězství československé reprezentace, ale i první místo ve skupině a postup do čtvrtfinále.