Mistrovská povídka předního českého expresionisty, kde hlavního hrdinu Jeníka sužuje úzkost. Ve vyhrocených okamžicích nabývá jeho strach zvířecí podoby.

Venkovský podivín je obdařený mimořádnými schopnostmi, se kterými si tak úplně neví rady.

Nuzná kavárnička v okrajové části Brna si dodává lesk alespoň honosným světovým názvem Paris. Její majitelka zaměstnává jako servírku blonďatou Lojzku. Vedle práce na place chodí s pány, co platí, i nahoru na pokoj. Kdykoli kromě sobot. O sobotách patří Lojzka hromotlukovi z místních jatek. Rudolf chápe, že Lojzka musí pracovat. Ale na jeho sobotu mu nešahejte, nebo…!

Přesně před sto lety se vydal český básník na osudovou pouť za exotickým dobrodružstvím. Koncem října roku 1926 zamával český básník přátelům z okna vlaku mířícího do italského Janova. Odtamtud už jako pasažér kajuty 366 putoval zaoceánským parníkem Yorck dlouhých šestnáct dní do jihovýchodní Asie. Procestoval ostrov Jáva, pobýval u Evropanů, kteří tam působili, například u českého lékaře Kselíka nebo jeho holandského kolegy.

Na začátku příběhu to vypadalo jako obyčejná, avšak tragická železniční nehoda. Podrobnější vyšetřování události, která stála životy cestujících, ale postupně odkrývá psychologické okolnosti a jednotlivé indicie, které ukazují na to, že skutečnou příčinou nebyla nešťastná náhoda, ale zlý úmysl...

Když budoucí básník, novinář a politik Josef Svatopluk Machar odcházel po maturitě a jednoroční vojenské službě do Vídně coby bankovní úředník, určitě netušil, že se jeho původně dočasný pobyt protáhne na více než třicet let. Vídeň pro něj byla určující.

Lída je mladičká pražská dívka, která miluje život a všechno kolem. Vyrůstá jen s otcem, který náhle zjišťuje, že ta, co byla ještě včera dítětem, už stojí na křehké hranici mezi dětstvím a dospělostí. Zařídil jí vytouženou práci. Brzy nastoupí na brigádu jako prodavačka drobného občerstvení. Na prahu dospělosti je záhy vystavena nástrahám dospělého světa.

Bratři Čapkové vždycky milovali dlouhé procházky a cestování. Tato věčná touha se otiskuje i v jejich společném díle. Motiv tuláctví a cesty dal vzniknout i společně napsané povídce Živý plamen.

Ať už se ocitne v lese nebo v muzeu, všude najde autor, bytostný symbolista, fascinující inspiraci k vyprávění.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.