Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

Obecně se soudí, že zahraniční politika nemá na domácí volby žádný vliv. Což ale není jasně doložitelné, protože posledních 35 let se země za jakékoli vlády hlásila k Západu, demokracii, právnímu státu a příslušnosti k NATO a Evropské unii. Nejprve jako uchazečka o členství, pak už uvnitř obou struktur. A kdo to případně zpochybňoval, ve volbách neměl většího úspěchu. Dalo by se tedy říct, že aspoň periferním viděním česká společnost zahraniční orientaci státu vnímá.

Zkušební ruský dronový útok na Polsko měl vyzkoušet – vedle reakce polské protiletecké obrany – také odolnost polské politiky. Těsně před útokem rozdělené tak, jak jen rozdělená být mohla. Prezident Karol Nawrocki šikoval síly k závěrečné vnitropolitické bitvě s vládou Donalda Tuska.

Od letošního ledna jsem prováděl experiment, o kterém jsem se i několikrát tady zmínil. Když jsem víceméně náhodou dostal nabídku zapojit se do skupiny svých někdejších spolužáků z vysoké školy, kterou měli na WhatsApp, a většinou se hlásili z Ruska, souhlasil jsem s podmínkou, že o politice diskutovat nebudeme.

Ve zkoušce z protidronové obrany NATO neobstálo. Polský prezident a premiér nadřadili obranu země nad rozpory. Ruské drony na polském nebi před českými volbami. Proč jsem skončil s bývalými spolužáky?

V Kremlu se musejí radovat: Na obranu polského nebe před náletem ruských dronů sice v noci na středu vyrazily polské a holandské stíhací letouny, a nasazený byl i německý protivzdušný systém Patriot, ale konkrétní výsledek byl žalostný. Z celkem asi dvou desítek dronů, jimiž chtělo Rusko s velkou pravděpodobností otestovat schopnost Aliance bránit své východní křídlo před dronovým útokem, jich alianční síly nebyly schopny zneškodnit ani polovinu.

Izraelský pokus zabít část exilového vedení Hamásu v Kataru do určité míry připomínal jiné podobné operace, jako byla likvidace velení libanonského Hizballáhu. Výsledek nemusí být stejně úspěšný, a lišit se mohou i důsledky této operace. Zatím to nikdo nemůže přesně říct.

Už je to venku. Všechny politické strany a hnutí, které mají podle dlouhodobých průzkumů volebních preferencí šanci překročit pětiprocentní hranici, zveřejnily své programy. Naplno se tak může rozběhnout kolotoč pří o sazby DPH, výši daně z příjmu, emisní povolenky nebo platy ve veřejné sféře.

„Nemylme se – toto je boj za naši budoucnost. Za svobodnou a nezávislou Evropu, za naše hodnoty a naši demokracii, za naši svobodu a schopnost si sami určovat své osudy.“ Takto dramaticky zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou výroční zprávu o stavu Unie. Před plénem Evropského parlamentu upozornila, že „právě teď se staví bitevní linie pro nový světový řád“.

Polsko a Litva připravují už několik dní bezpečnostní opatření na svých hranicích. Kvůli chystanému vojenskému cvičení ruské a běloruské armády. Polsko zcela uzavřelo hranici s Běloruskem, Litva chce posílit hraniční ostrahu. Cvičení by mělo začít v pátek, ruská vojska se na místa u ukrajinské hranice stahovala celý srpen.