- Podcasty
- Portréty
Poslechněte si podcast: Rudolf Plajner. Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu a dal facku ministru Čepičkovi
„Člověk žije tím, co udělal. Tím, co rozdal, tím, že potěšil, tím, že rozveselil oči. Tím, že hořel, aby se druzí ohřáli.“ Slova, která jako by nepatřila do dnešní doby. Jejich autorem je junácký náčelník Rudolf Plajner.
Portréty
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
První nekomunistický premiér v sovětském bloku Tadeusz Mazowiecki: Nikdy nebudu loutkou
Významný polský katolický intelektuál, novinář a politik Tadeusz Mazowiecki se stal prvním nekomunistickým předsedou vlády Polska po druhé světové válce. Byl klíčovou postavou hnutí Solidarita a vedl přechod Polska od komunismu k demokracii. Do historie se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších evropských politiků. V repríze pořadu Portréty z roku 2013 ho připomínají Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý.
Skautské náčelní: „Babička Méry“ Marie Januštíková. Její skautský příběh začal střelbou na výpravě
Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.
„Sešněrovala jsem svůj život tak strašně, že by to jiný nevydržel,“ zapsala si první česká docentka
„Sešněrovala jsem svůj život tak strašně, že by to jiný nevydržel. Už ani nečtu; o jiných zábavách se vůbec nedá mluvit. A pořád nemám času. Je to už hanba,“ napsala v dubnu 1930 do svého deníku Albína Dratvová.
Skautské náčelní: Vlasta Koseová a její cesta od Sasanek na špičku světového dívčího skautingu
V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.
Poslední svobodně zvolený starosta Junáka dal StB zabrat. Po Velenu Fanderlikovi pátrala 15 let
Bylo to jak s tím pověstným sněžným mužem: všichni o něm mluvili, ale nikdo ho neviděl. Tak to vypadalo, když se Státní bezpečnost pokoušela vypátrat na Západě Velena Fanderlika, jednoho z předních činovníků československého skautingu. Po 15 letech to estébáci vzdali. Tušili, že Fanderlik žije v Kanadě, ale na pomyslné „chycení kočky za ocas“ je to přeci jen velká země. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2020.)
Mafiáni: Darko Šarič a Sergej Michajlov
Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2025.)
Stoprocentní zhodnocení do tří měsíců, i to sliboval Ponzi
Svěřili byste své peníze společnosti, která slibuje jejich stoprocentní zhodnocení do 90 dnů? Nekonečný příběh o naivní důvěřivosti v kombinaci se snahou rychle vydělat se píše už dlouho – ale teprve od roku 1920 má své jméno, Ponziho schéma. Tehdy začal podnikat ve Spojených státech Charles Ponzi a sliboval tak výhodný úrok, že na vrcholu si u jeho firmy lidé ukládali až milion dolarů denně. Než se zjistilo, že jejich peníze neinvestuje a firma je zadlužená. (Repríza)
Kajícníci Buscetta, Brusca a Contorno. Mafiáni, kteří řekli pravdu o mafii
Pentito. Obyčejné italské označení pro kajícníka. Od 80. let má ale další význam: označuje mafiány, kteří se – z mnoha různých důvodů – rozhodli porušit přísný zákon mafiánské mlčenlivosti omertà a promluvili před policií. Speciál Portrétů představí tři takové kajícníky: Tommasa Buscettu, Giovanniho Bruscu a Salvatore Contorna. Vysíláme ho v repríze.
Pražák mohl být skvělým ornitologem, jenže si vymýšlel
Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této osobnosti mluví v repríze Portrétů Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.