Nejhledanějším teroristou světa byl skoro dvacet let venezuelský terorista Ilyich Ramírez Sánchez zvaný Carlos nebo Šakal, narozený v říjnu 1949. On a jeho banda mají na svědomí životy nejméně 83 lidí.

Před 60 lety, 29. srpna 1966, se odehrál poslední společný živý koncert skupiny Beatles. Politický portrét legendárního zakladatele „brouků“ Johna Lennona se pokusí v repríze pořadu Portréty načtrnout hudební publicista Jaroslav Císař.

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.

Většina redaktorů už v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 přicházela do rozhlasu. Původní program byl zrušen, vysílala se pouze hlavní zpráva dne občas přerušovaná hudbou. Všichni ji známe: „Dnes 21. srpna… překročila vojska hranice…“ Po několika hodinách je zpráva doplněna nesouhlasným prohlášením vlády, Ústředního výboru KSČ a dalších institucí.

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Milan Weiner. Zdánlivě nenápadný muž, který výrazně formoval naši rozhlasovou žurnalistiku 60. let. Prošel Osvětimí a coby mladý komunistický novinář byl kvůli židovskému původu odvolán z postu zpravodaje v Pekingu. Později vybudoval hvězdnou redakci zahraničních zpravodajů Československého rozhlasu.

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.

Smrt Jana Palacha (v lednu 1969) se stala symbolem odporu proti postupnému návratu poměrů v Československu. Palachovo sebeupálení stálo na začátku řady podobných činů. V říjnu 1969 se upálil dnes už nám málo známý Bohumil Peroutka.

Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.

Před osmdesáti lety, 31. července 1946, vynesl Národní soud v Praze rozsudek nad českou protektorátní vládou. Odsouzen byl i Richard Bienert, poslední předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava. Jak je možné, že člověk, který tak odvážně pracoval uvnitř rakouské tajné policie s naším prvním odbojem, skončil jako loutka nacistických okupantů?