- Podcasty
- Portréty

Poslechněte si podcast: První premiér Konga zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů
Začnete-li se prý bavit s nějakým Afričanem o osobnostech, symbolizujících boj za nezávislost, nejčastěji padnou dvě jména: Nelson Mandela a Patrice Lumumba. Příběh toho prvního je známý díky tomu, že žil 95 let a dožil se i cesty ze zamřížované cely do křesla prezidenta Jihoafrické republiky. Život Patrice Lumumby (1925–1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC). (Repríza,)
Portréty
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Emil Artur Longen poprvé na scénu přivedl Švejka i Lenina
V roce 1936 zemřel český divadelník Emil Artur Longen. Muž, který pro Vlastu Buriana vymyslel přezdívku „král komiků“ a který jako první uvedl na divadelní prkna Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Jinak ale byl Longen nezvladatelná osobnost se závislostí na alkoholu. Co přinesl českému divadlu? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)
Legendárního závodníka Fangia unesli revolucináři z Kuby
Argentinský automobilový závodník Juan Manuel Fangio patří k největším postavám motoristického sportu. V dobách, kdy se pilotům mohlo o současné bezpečnosti a ovladatelnosti monopostů jen zdát, získal pět titulů mistra světa formule 1. Poslední z nich v roce 1957, tedy v neuvěřitelných 46 letech. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2024.)
Bill Haley byl nehvězdná hvězda, která nazpívala velký hit
Když Bill Haley (1925– 1981) nahrál 12. dubna 1954 v newyorském studiu skladbu Rock Around The Clock, zrodil se prý rock'n'roll. Alespoň to tak uvádí mnoho hudebních encyklopedií. Příběh songu ale ukazuje, že datum nahrávky je jen jedním z údajů, nejspíš nikoli nejdůležitějším, pro zrod rock'n'rollu. Od narození Billa Haleyho nedávno uplynulo přesně 100 let. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)
Jan Zajíc, pochodeň číslo dva. Jeho odkaz se naplnil až za 20 let
Sebeupálení Jana Palacha na osmnáctiletého studenta Jana Zajíce z Vítkova u Opavy zapůsobilo natolik, že přijel do Prahy, aby se připojil k protestní hladovce, kterou od 18. ledna 1969 držela pod rampou Národního muzea skupina studentů a mladých lidí. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena a Jan Zajíc odjel domů do Vítkova. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)
Švandrlík sklidil za Černé barony úspěch i kritiku
Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)
Západní absurdita je mi milejší, říkal Jiří Voskovec
„Já byl vlastně v exilu odjakživa, nikdy jsem docela nepatřil tam, kde jsem byl. Jako by se mi pořád stýskalo po nějaké době, po nějakém místě,“ prohlásil na podzim 1974 herec Jiří Voskovec v rozhovoru, který s ním pro exilový časopis Listy vedl Antonín Jaroslav Liehm. Mimo rodnou vlast prožil více než polovinu života. Připomeňte si jeho životní osudy. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)
Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili
„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)
Fojtík: Dvě stě tisíc lidí na Václaváku? To jsme v pr*eli
Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Nenápadný muž měl přitom pod palcem ideologický dohled nad vědou, kulturou a školstvím. Vrchol jeho kariéry i pád připomene v pořadu Portréty historik Zdeněk Doskočil.
Vladimír Janko prošel celou válku, v roce 1968 si vzal život
Vladimír Janko byl v letech druhé světové války vyznamenán za statečnost v bojích u Sokolova i Kyjeva, prošel karpatskou operací jako velitel tankové brigády a po roce 1948 byl povýšen do generálské hodnosti. Byl náměstkem ministra a v roce 1968 spáchal sebevraždu. Proč? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.