Orientace na chudé a vyloučené, snaha reformovat klíčové struktury katolické církve, důraz na péči o planetu, otevřenější postoj k rozvedeným a ke stejnopohlavním párům a intenzivní dialog s islámem a židovstvím. To jsou jen některé z věcí, které zůstávají jako odkaz po papeži Františkovi. Odkud pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný, rozebere v pořadu Portréty Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Svěřili byste své peníze společnosti, která slibuje jejich 100procentní zhodnocení do 90 dnů? Nekonečný příběh o naivní důvěřivosti v kombinaci se snahou rychle vydělat se píše už dlouho – ale teprve od roku 1920 má své jméno, Ponziho schéma. Tehdy začal podnikat ve Spojených státech Charles Ponzi a sliboval tak výhodný úrok, že na vrcholu si u jeho firmy lidé ukládali až milion dolarů denně. Než se zjistilo, že jejich peníze neinvestuje a firma je zadlužená.

Kolikrát ročně asi odvysílají všechny televizní stanice film režiséra Otakara Vávry Dívka v modrém? Úspěšná komedie vznikala ve složitém roce 1939 a premiéru měla v lednu 1940. Film se na televizních obrazovkách pravidelně objevoval i v letech socialismu přesto, že scénář k němu vznikl ve spolupráci s autorem, který sympatizoval s fašismem a nacionálním socialismem: Felixem de la Cámara. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Eduard Burget.

Cesty pirátů nemusí nutně končit na šibenici. Henry Morgan je důkazem, že ani nejvyšší politika nebyla lidem s přinejmenším „zvláštní“ minulostí uzavřena. Z muže, který přepadával španělské lodě, se stal viceguvernérem Jamajky. A co víc, právě po něm nám zůstal zřejmě trvalý odkaz.

Jedenáct let držela komunisty ovládaná Státní bezpečnost v domácím vězení olomouckého biskupa Josefa Matochu. Naprostá izolace trvala i poté, co byly tisíce politických vězňů propuštěny v rámci amnestie v květnu 1960. Arcibiskupa Matochu připomene v pořadu Portréty historik Michal Pehr.

Jeden ze starých pirátských kodexů zakazoval ženám přístup na palubu pod trestem smrti – nikoli pro ženu, ale pro muže, který by ji na loď přivedl. Kapitáni pirátských lodí si uvědomovali, že žena by se mohla stát příčinou mnoha rozepří. Skutečnost ale byla jiná a nešlo jen o prostitutky, které se tu a tam na paluby pirátských lodí dostaly. V řadě případů to byly statečné bojovnice a výjimkami nebyly ani kapitánky pirátských lodí.

Společně přepadávali a loupili a společně málem i zemřeli. Jack Rackham neboli Calico Jack se plavil okolo Bermud, Baham a u souostroví Západní Indie. V roce 1718 se dal do služeb anglického krále a drancoval španělské lodě. Seznámil se s Anne Bonnyovou a na palubu přizval i další ženu. Obě prý byly v akci brutálnější než muži... Po slavné dvojici Rackhama a Bonnyové dodnes zůstala jen legendární vlajka, po staletí symbol všech pirátů.

Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této rozporuplné osobnosti mluví v Portrétech Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.

Viktor Lustig byl podvodník a hochštapler světového formátu, který si hrál na broadwayského producenta, působil v Hollywoodu, přátelil se s hereckou ikonou Rudolphem Valentinem – a také tiskl falešné stodolarovky. Údajně jich poslal do oběhu za 134 milionů dolarů. Právě za to byl nakonec odsouzen a ve vězení také zemřel. Předtím ale prý stihl podvést i mafiánského bosse Al Caponeho. Nebo vybrat úplatek od obchodníka s kovovým odpadem za pařížskou dominantu, Eiffelovu věž.

Alcatraz je ostrov uprostřed zálivu v Kalifornii, ale také jedno z nejznámějších vězení. Publicista Stanislav Motl tam narazil na jméno Viktora Lustiga (1890–1947), který byl vězněn za padělání stodolarovek. Byl to Čechoslovák, který používal víc než 47 pseudonymů a proslavil se tak, že se mu dvakrát podařilo prodat Eiffelovu věž.