Poslechněte si podcast: Věra Šťovíčková-Heroldová byla u všeho, co se dělo v éteru po 21. srpnu 1968. Pak přišla výpověď
Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.
Portréty
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Sláva Volný šel 21. srpna 1968 jako jediný s mikrofonem do ulic
Většina redaktorů už v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 přicházela do rozhlasu. Původní program byl zrušen, vysílala se pouze hlavní zpráva dne občas přerušovaná hudbou. Všichni ji známe: „Dnes 21. srpna… překročila vojska hranice…“ Po několika hodinách je zpráva doplněna nesouhlasným prohlášením vlády, Ústředního výboru KSČ a dalších institucí.
Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili
„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)
Redaktor Milan Weiner. Muž, který se poučil ze svého komunismu
Milan Weiner. Zdánlivě nenápadný muž, který výrazně formoval naši rozhlasovou žurnalistiku 60. let. Prošel Osvětimí a coby mladý komunistický novinář byl kvůli židovskému původu odvolán z postu zpravodaje v Pekingu. Později vybudoval hvězdnou redakci zahraničních zpravodajů Československého rozhlasu.
Předeženeme Spojené státy i Sovětský svaz, sliboval Fidel Castro
„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.
Legendární redaktor Karel Moudrý dokázal nádherným způsobem popsat i obyčejnou věc
Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.
Bohumil Peroutka, tichá oběť hlučné doby. Sebeupálením v říjnu 1969 neburcoval, ale nesouhlasil
Smrt Jana Palacha (v lednu 1969) se stala symbolem odporu proti postupnému návratu poměrů v Československu. Palachovo sebeupálení stálo na začátku řady podobných činů. V říjnu 1969 se upálil dnes už nám málo známý Bohumil Peroutka.
Karel Kyncl – muž, který onemocněl rozhlasem
Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.
Kdybychom to nevzali my, nastoupili by horší, hájil se protektorátní premiér Richard Bienert
Před osmdesáti lety, 31. července 1946, vynesl Národní soud v Praze rozsudek nad českou protektorátní vládou. Odsouzen byl i Richard Bienert, poslední předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava. Jak je možné, že člověk, který tak odvážně pracoval uvnitř rakouské tajné policie s naším prvním odbojem, skončil jako loutka nacistických okupantů?
Největší gangster Al Capone byl potrestán jen za daňový únik. Vraždy ani podplácení soud neprokázal
„Já jsem jednička!“ říkával Alphonso Gabriel Capone (1899-1947) svým přátelům i nepřátelům. Legendární boss gangsterského podsvětí Chicaga a později i celého amerického Středozápadu Al Capone vydělával ročně až sto milionů dolarů. (repríza)
William Sebold dostal do vězení 33 nacistických agentů. Roky vypětí mu ale zničily zdraví
Před 86 lety, v únoru 1940, zahájila americká FBI rozsáhlou zpravodajskou hru,. Na jejím konci bylo více než 30 zatčených agentů pracujících pro nacistické Německo. Odsouzeni byli dohromady k víc než 300 letům vězení. Odhalit skupinu pomohl William Sebold.