- Podcasty
- Portréty
Poslechněte si podcast: Agent Lorenz, málo známý příběh protikomunistického odboje
Zapomenutým hrdinou studené války je Bedřich Lorenz. Kurýr západních zpravodajských služeb zemřel při přechodu našich hranic a Státní bezpečnost po delší době rozkryla síť jeho kontaktů v Československu. Složitý příběh připomene historik Martin Pulec.
Portréty
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Dominikánu Braitovi nabízeli propuštění z lágru, odmítl to
Skvělý a temperamentní řečník a kazatel – tím byl podle pamětníků Silvestr Braito, deset let vězněný za údajnou špionáž komunistickým režimem. V září uplynulo už 60 let od jeho úmrtí. V pořadu Portréty ho připomene publicista Pavel Hlavatý.
János Berecz, autor maďarského „poučení“
Podobně jako českoslovenští komunisté vydali v roce 1970 takzvané Poučení z krizového vývoje, jediný závazný výklad událostí let 1968 a 1969, měli své „poučení“ i maďarští komunisté. Vysvětlovalo, proč v Maďarsku došlo v roce 1956 k protikomunistickému povstání. Autorem byl János Berecz, politik, o kterém bude v pořadu Portréty vyprávět historik Jan Adamec.
Jiří VI.: Král, který z boje neutekl
Za jeho panování trpěla Velká Británie v 2. světové válce a po ní její obyvatelé přihlíželi rozpadu mocného globálního impéria. Přesto byl Jiří VI. jedním z nejoblíbenějších panovníků.
Otakar Michl, kronikář českého undergroundu.
Před šestačtyřiceti lety se komunistický režim pokusil rozprášit český hudební underground. Nepovedlo se mu to – naopak přispěl ke vzniku Charty 77. Oba fenomény, underground a Chartu, propojuje hudebník a překladatel Otakar Michl, kterého v pořadu Portréty připomene hudební publicista Jaroslav Riedl.
Jiřího Kantůrka v roce 1970 vyhodili z televize. Vrátil se jako ředitel
Šíření svobodných informací před listopadem 1989 neznamenalo jen poslech zahraničního vysílání, čtení samizdatových publikací nebo kopírování Lidových novin.
Co americký prezident Lyndon Johnson udělal po okupaci Československa?
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu. Za tuto dohodu velmocí zaplatí Čechoslováci daň.“
Pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky, řekl Karel Kryl o převratu 1989
„Není nic trapnějšího než žijící klasik,“ řekl Karel Kryl (1944–1994) na počátku 90. let. Zaskočený mimořádným zájmem posluchačů na koncertech a při autogramiádách.
Zakladatel public relations Bernays radil prezidentu Wilsonovi. Jeho knihu prý četl i Goebbels
„Ovlivňovat veřejné mínění znamená vytvářet souhlas.“ To napsal před mnoha lety muž, který je považován za jednoho ze zakladatelů oboru, kterému se česky říká „řízená komunikace“, ale daleko víc se pro něj vžil anglický název „public relations“.
Porodník Karel Steinbach byl členem pražské smetánky. Přátelil se s Peroutkou, večeřel s Masarykem
Mnohé významné osobnosti kulturního života první republiky vzpomínají na pražského lékaře, porodníka Karla Steinbacha. Byl to člověk, ukotvený v hodnotách naší meziválečné demokracie, zažil dva exily, v tom druhém také v požehnaném věku zemřel na Silvestra 1990.
Jedním z nejvydávanějších polistopadových autorů byl Švandrlík. Za Černé barony sklidil i kritiku
Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat.