Prošla boji u Sokolova, účastnila se karpatsko-dukelské operace. Sniperka Marie Ljalková byla sice nositelkou desítek vyznamenání – a v roce 2011 jí prezident Václav Klaus dekoroval Řádem Bílého lva – ale historikové nemají dodnes jasno, nakolik úspěšnou odstřelovačkou opravdu byla.

Od chvíle, kdy se v sedmadvaceti letech poprvé objevil na frontě, bylo jasné, že Richard Tesařík je vojákem, který se nebojí a dokáže strhnout i ostatní. Jenže vlastnosti, které mohl osvědčovat v boji, byly v mírových letech příčinou mnoha problémů. O Richardu Tesaříkovi hovoří ve speciálu Portrétů věnovaném slavným velitelům historik Jan Adamec.

Na počátku září 1949 zjistili američtí vědci nad územím USA zvýšené množství radioaktivního spadu. Zamoření bylo důkazem, že Sovětský svaz úspěšně otestoval atomovou bombu. Stalo se tak 29. srpna 1949 ráno na jaderné střelnici v kazašské stepi, 130 kilometrů od města Semipalatinsk.

Legendární vojenské střetnutí nedaleko ukrajinského Sokolova není jen místem, kde byli v letech druhé světové války poprvé nasazeni českoslovenští vojáci na východní frontě. U Sokolova se na frontě vůbec poprvé objevily i ženy. Marie Kvapilová poskytovala první pomoc vojákům v první linii a pod nepřátelskou palbou je vynášela z bojiště.

I když bylo Československo okupováno Němci, konec války slavilo na straně vítězů. Nejen zásluhou politiků, ale hlavně díky desetitisícům dobrovolníků, kteří se zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice mimo jiné v Sovětském svazu. Během prvního nasazení v březnu 1943 se sice československé vojenské jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo vyznamenali hrdinstvím, téměř 90 Čechoslováku ale padlo. Byli mezi nimi i Hynek Voráč a Jan Kudlič.

Soudci Pavel Vítek a Jaroslav Demczak jsou podepsáni pod jedenácti rozsudky smrti v takzvané babické kauze. Zatímco soudce Pavel Vítek po babickém případu odešel pracovat jako pomocný dělník, Jaroslav Demczak poslal na šibenici v politických procesech další lidi.

Pavel Korbuly byl jednou z nejkontroverznějších postav slovenské justice raných 50. let. Byl známý mimořádnou přísností a naprostou oddaností stranickým instrukcím. Souzeným často navrhoval nejpřísnější sazby. Sám pak skončil za mřížemi.

V 50. letech vynesl desítky rozsudků s trestem smrti soudce Vojtěch Rudý. Soudil údajné vrahy komunistických funkcionářů v Babicích, herečku Jiřinu Štěpničkovou a stovky dalších lidí, skutečných nebo domnělých odpůrců komunistického režimu.

Bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš neblaze proslul jako jeden ze strůjců justiční vraždy generála Heliodora Píky. Za roli, kterou v roce 1949 sehrál při zinscenovaném procesu a následné popravě, nebyl Vaš nikdy potrestán. Podle historiků se přitom rodák z Užhorodu podílel i na dalších zločinech komunistického soudnictví.

„Každé prase má právo na šťastný prasečí život,“ pronesla asi nejznámější spisovatelka na světě Astrid Lindgrenová (14. listopadu 1907 – 28. ledna 2002). Slova o prasatech napsala v 80. letech, když protestovala proti hromadným chovům zvířat.