Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru a na vyslání vesmírné stanice. Jak to dopadlo, popisuje ve speciálu Portrétů Milan Halousek.

Rutinní nácvik startu kosmické lodi na mysu Canaveral skončil v roce 1967 neuvěřitelnou tragédií. V pátek 27. ledna 1967 shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina.

Adina Mandlová – legenda prvorepublikové československé kinematografie, jejíž životní příběh byl stejně dramatický jako některé filmy, ve kterých hrála. Co byly jen mýty a jaká byla skutečnost? O tom v repríze pořadu Portréty z roku 2013 přemýšlejí publicisté Radek Žitný a Jan Sedmidubský.

Statistiky jsou neúprosné: nejčastější příčinou úmrtí kosmonautů v historii kosmických letů byly nehody při startu nebo přistání. Byl to i případ prvního kosmonauta, který při letu do vesmíru zahynul – Vladimira Komarova.

Německá spisovatelka, novinářka a levicová aktivistka Margarete Buber-Neumannová se stala známou jako autorka vzpomínek na věznění v sovětském gulagu i nacistickém koncentračním táboře. Její život je symbolem perzekuce ze strany obou totalitních režimů 20. století. Více o ní se dozvíte v repríze pořadu Portréty, ve kterém o ní v roce 2013 mluvil publicista Pavel Hlavatý.

Pokud některá z představitelek českého skautingu ztělesňovala kontinuitu tohoto několikrát zakázaného hnutí, byla to Vlasta Macková. Zažila trojí pozastavení činnosti skautingu od nacistů i komunistů a třikrát se účastnila jeho obnovy. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

Významný polský katolický intelektuál, novinář a politik Tadeusz Mazowiecki se stal prvním nekomunistickým předsedou vlády Polska po druhé světové válce. Byl klíčovou postavou hnutí Solidarita a vedl přechod Polska od komunismu k demokracii. Do historie se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších evropských politiků. V repríze pořadu Portréty z roku 2013 ho připomínají Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý.

Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

„Sešněrovala jsem svůj život tak strašně, že by to jiný nevydržel. Už ani nečtu; o jiných zábavách se vůbec nedá mluvit. A pořád nemám času. Je to už hanba,“ napsala v dubnu 1930 do svého deníku Albína Dratvová.

V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.