V 50. letech vynesl desítky rozsudků s trestem smrti soudce Vojtěch Rudý. Soudil údajné vrahy komunistických funkcionářů v Babicích, herečku Jiřinu Štěpničkovou a stovky dalších lidí, skutečných nebo domnělých odpůrců komunistického režimu.

Bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš neblaze proslul jako jeden ze strůjců justiční vraždy generála Heliodora Píky. Za roli, kterou v roce 1949 sehrál při zinscenovaném procesu a následné popravě, nebyl Vaš nikdy potrestán. Podle historiků se přitom rodák z Užhorodu podílel i na dalších zločinech komunistického soudnictví.

„Každé prase má právo na šťastný prasečí život,“ pronesla asi nejznámější spisovatelka na světě Astrid Lindgrenová (14. listopadu 1907 – 28. ledna 2002). Slova o prasatech napsala v 80. letech, když protestovala proti hromadným chovům zvířat.

Pro někoho mohl být vykonstruovaný proces s údajnou skupinou Rudolfa Slánského a jeho společníky v listopadu 1952 pomyslným vrcholem zrůdného počínání komunisty ovládané justice. Pro soudce Jaroslava Nováka to byla jen položka v životopisu. Soudil předtím a soudil i potom.

V období mccarthismu skončily ze dne na den kariéry stovek amerických umělců. Pete Seeger sice byl nějaký čas komunistou, život si ale zničit nenechal. Vzal banjo a hrál i na dětských táborech. Skončilo to mnoha cenami a nominací na Nobelovu cenu.

Geniální filmový režisér Elia Kazan, oceněný Oscarem za celoživotní dílo, dodnes rozděluje americký umělecký svět. V roce 1952 totiž udal osm svých kolegů, že byli členy komunistické strany. Je důležitější morální profil umělce – nebo jeho dílo?

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů.

Jako zuřivý antikomunista se do historie zapsal americký republikánský politik, senátor Joseph McCarthy (1908–1957). Svou hvězdnou kariéru, která díky tehdejší atmosféře prosycené studenou válkou, jadernou hrozbou a strachem z komunismu jen kvetla, odstartoval v únoru 1950 na mítinku ve Wheelingu v Západní Virginii.

Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice.

Jen minuty dělily 1. února 2003 raketoplán Columbia od přistání. V důsledku poškození tepelného štítu se ale stroj 63 kilometrů nad zemí rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky nehodu nepřežil. Ve speciální řadě Portrétů Smrt ve vesmíru nehodu rozebírá předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.