V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.

„Člověk žije tím, co udělal. Tím, co rozdal, tím, že potěšil, tím, že rozveselil oči. Tím, že hořel, aby se druzí ohřáli.“ Slova, která jako by nepatřila do dnešní doby. Jejich autorem je junácký náčelník Rudolf Plajner.

Bylo to jak s tím pověstným sněžným mužem: všichni o něm mluvili, ale nikdo ho neviděl. Tak to vypadalo, když se Státní bezpečnost pokoušela vypátrat na Západě Velena Fanderlika, jednoho z předních činovníků československého skautingu. Po 15 letech to estébáci vzdali. Tušili, že Fanderlik žije v Kanadě, ale na pomyslné „chycení kočky za ocas“ je to přeci jen velká země. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2020.)

Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2025.)

Svěřili byste své peníze společnosti, která slibuje jejich stoprocentní zhodnocení do 90 dnů? Nekonečný příběh o naivní důvěřivosti v kombinaci se snahou rychle vydělat se píše už dlouho – ale teprve od roku 1920 má své jméno, Ponziho schéma. Tehdy začal podnikat ve Spojených státech Charles Ponzi a sliboval tak výhodný úrok, že na vrcholu si u jeho firmy lidé ukládali až milion dolarů denně. Než se zjistilo, že jejich peníze neinvestuje a firma je zadlužená. (Repríza)

Pentito. Obyčejné italské označení pro kajícníka. Od 80. let má ale další význam: označuje mafiány, kteří se – z mnoha různých důvodů – rozhodli porušit přísný zákon mafiánské mlčenlivosti omertà a promluvili před policií. Speciál Portrétů představí tři takové kajícníky: Tommasa Buscettu, Giovanniho Bruscu a Salvatore Contorna. Vysíláme ho v repríze.

Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této osobnosti mluví v repríze Portrétů Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.

Salvatore Riina (1930–2017) byl už v devatenácti letech odsouzen za vraždu a na svobodu se v roce 1956 dostal, když vrcholila první válka o post šéfa sicilské mafie. Riina se v ní stal jedním ze tří nejmocnějších mužů. V čele sicilské mafie stál v 70. a 80. letech a na vrchol Cosa Nostry doslova provraždil. Jenže brutální násilí se mu stalo osudným: sami jeho lidé řekli dost. Jak se podařilo Riinu dopadnout? Nejen o tom hovoří v repríze Portrétů historik Jan Adamec.

Jsou muzikanti, pro které hudební byznys není tím, o čem by snili. Když je jejich mise vyčerpána, s klidem hudební scénu opustí. Je to případ amerického hudebníka, který si říkal Captain Beefheart. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm a o jeho tvorbě hovoří hudební publicista Petr Dorůžka.

Před padesáti lety, 30. července 1975, se doslova propadl do země americký odborový předák Jimmy Hoffa. Zmizení muže, který byl napojen na mafiánské podsvětí, je jeden z nejznámějších nevyřešených případů v historii. Že by za Hoffovým zmizením byla mafie, vyšetřování FBI to ale nepotvrdilo. Více si poslechněte v Portrétech, které vysíláme v repríze.