Cesty pirátů nemusí nutně končit na šibenici. Henry Morgan je důkazem, že ani nejvyšší politika nebyla lidem s přinejmenším „zvláštní“ minulostí uzavřena. Z muže, který přepadával španělské lodě, se stal viceguvernérem Jamajky. A co víc, právě po něm nám zůstal zřejmě trvalý odkaz.

Komunistický režim v Československu moc nevěděl, co dělat s prezidentským úřadem. A ještě méně věděl, co očekává od první dámy, prezidentovy manželky. Měla být stále ideálním předobrazem ženy? Má být hrdá a krásná anima, doprovod prvního mezi rovnými? Antonín Zápotocký působil lidově, přesto se o jeho ženě dodnes moc neví. Jaká byla Marie Zápotocká? A jaké první dámy ji pak následovaly? (Repríza, premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2008.)

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – pět kamarádů, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů; hrdinové kdysi nejslavnějšího českého komiksu. Dílo spisovatele Jaroslava Foglara zaujalo napětím, dobrodružnými příběhy plnými tajemství, ale i hodnotami jako spravedlnost, přátelství, čest, úcta k přírodě nebo pomoc slabším. O Rychlých šípech jako politickém tématu bude v pořadu Portréty vyprávět publicista Pavel Hlavatý.

Příbramský rodák Jaromír Zástěra (1930–1984) byl po rodičích Američanem. A i když ho protektorátní úřady přinutily ke zřeknutí se amerického občanství, v roce 1947 mu – už coby studentovi příbramského gymnázia – bylo vráceno. Ve Spojených státech nakonec zemřel v 54 letech. Stihl toho ale hodně. Třináct let v komunistických lágrech, emigraci, práci pro Hlas Ameriky i setkání s Václavem Havlem. O tom všem jsou Portréty s historičkou Petrou Loučovou.

Říci, že komici jsou v soukromí docela vážní, to zní jako fráze. V případě dvou českých umělců, kteří hvězdná léta zažívali ve druhé polovině 80. let, to platí bez výjimky: Luděk Nekuda a Jiří Císler se ještě před rokem 1989 stali symbolem nehloupého a nevulgárního humoru; něčeho, co dnes tak silně postrádáme. Televizní diváky bavili po celá 80. léta, oba dva přitom měla v hledáčku Státní bezpečnost, se kterou vedli nerovný boj, vysvětluje v Portrétech historik Petr Blažek.

Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.

Gustáv Husák nebyl jediným, kdo se v 50. letech odmítal při brutálním mučení Státní bezpečností přiznat k věcem, které neudělal. Statečných bylo víc – třeba Otakar Hromádko, kdysi zapálený komunista. Při mučení z ideálů vystřízlivěl a později o tom napsal v knize Jak se kalila voda. V Portrétech ho připomene historik Zdeněk Doskočil.

Z Jana Tumlíře mohl být skvělý básník s klidným místem v redakci mnichovské Svobodné Evropy. Jenže raději se vydal do USA studovat ekonomii – a stal se z něj odborník na cla a mezinárodní obchod, respektovaný po celém světě. U nás jeho jméno zná jen pár lidí. V Portrétech ho připomene historik Michal Jareš.

Třikrát ho zadrželo gestapo, třikrát gestapáky přesvědčil, že je obyčejný student. Vratislav Štůla byl český odbojář. Po druhé světové válce získal ve Francii Válečný kříž s odůvodněním, že „díky odvaze, duchapřítomnosti a iniciativní povaze zachránil život mnoha lidí“. Jeho život plný zvratů připomene v Portrétech historik Michal Louč.