Říkali mu „kočí“. Zkratka, vytvořená z písmen (K)onstantin (U)stinovič (Čer)něnko totiž tvoří ruské slovo „кучер“, kočí. A nebyla to jen zkratka jeho jména – byla to i narážka na jeho venkovský původ a do jisté míry i na způsob jeho jednání.

Koncem dubna uplynulo 75 let od smrti italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Dobrý důvod, proč si připomenout jeho osobnost i to, jak se dostal k moci.

„Nechceme dialog s lidmi, kteří nám říkají, abychom odešli.“ Slova, která pronesl vysoký komunistický funkcionář Miroslav Štěpán jen měsíc před 17. listopadem 1989. Dnešním pohledem je můžeme považovat za jakési jeho „vyznání víry“.

Hladké převzetí moci komunisty v únoru 1948 bylo umožněno i tím, že s nimi spolupracovali příslušníci jiných politických stran. Mezi lidovci to byl například Alois Petr (1889–1951). Podřídil svoji stranu komunistům a pomáhal jim, jak jen mohl. Proč? Na to se v Portrétech pokusí odpovědět historik Michal Pehr.

Bob Beamon a Wilma Rudolphová. Jména, která dnes něco řeknou jen několika zasvěceným, nebo pamětníkům dvou olympiád – římské v roce 1960 a mexické v roce 1968. Příběhy dvou sportovců spojují nejen skvělé výkony, které podali, a to, že oba byli Afroameričané, ale také chudé poměry, ze kterých vzešli. V Portrétech je připomene historik Jan Adamec.

Letos tomu bylo padesát let, co Manchester United vyhodil ze svého týmu legendárního fotbalistu George Besta. Patřil k nejtalentovanějším fotbalistům všech dob. Vedle kopané měl ale ještě další lásky, které měly na jeho kariéru zničující vliv – ženy a alkohol. Na tréninky chodil opilý, nebo vůbec. Nejen to připomene pro Český rozhlas Plus v pořadu Portréty historik Jan Adamec.

Jméno Vildy Jakše, který od roku 1929 slavil první úspěchy zpočátku v amatérském boxu, bylo za první republiky pojmem. Talentovaný boxer s bojovným srdcem a rychlýma nohama patřil mezi největší československé sportovní hvězdy.

Argentinský automobilový závodník Juan Manuel Fangio patří k největším postavám motoristického sportu. V dobách, kdy se pilotům mohlo o současné bezpečnosti a ovladatelnosti monopostů jen zdát, získal pět titulů mistra světa formule 1. Poslední z nich v roce 1957, tedy v neuvěřitelných 46 letech.

Josef Skupa si kdysi – jako voják v první světové válce – opařil v polní kuchyni nohu horkým čajem, a možná si tím zachránil život. Zřejmě v polní nemocnici si ho povšiml maďarský důstojník, kterému se nadějného loutkáře, bavícího vojáky svými výstupy s maňásky, zželelo – zařídil jeho přeložení k vojenské cenzuře v Plzni.