Společně přepadávali a loupili a společně málem i zemřeli. Jack Rackham neboli Calico Jack se plavil okolo Bermud, Baham a u souostroví Západní Indie. V roce 1718 se dal do služeb anglického krále a drancoval španělské lodě. Seznámil se s Anne Bonnyovou a na palubu přizval i další ženu. Obě prý byly v akci brutálnější než muži... Po slavné dvojici Rackhama a Bonnyové dodnes zůstala jen legendární vlajka, po staletí symbol všech pirátů.

Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této rozporuplné osobnosti mluví v Portrétech Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.

Viktor Lustig byl podvodník a hochštapler světového formátu, který si hrál na broadwayského producenta, působil v Hollywoodu, přátelil se s hereckou ikonou Rudolphem Valentinem – a také tiskl falešné stodolarovky. Údajně jich poslal do oběhu za 134 milionů dolarů. Právě za to byl nakonec odsouzen a ve vězení také zemřel. Předtím ale prý stihl podvést i mafiánského bosse Al Caponeho. Nebo vybrat úplatek od obchodníka s kovovým odpadem za pařížskou dominantu, Eiffelovu věž.

Alcatraz je ostrov uprostřed zálivu v Kalifornii, ale také jedno z nejznámějších vězení. Publicista Stanislav Motl tam narazil na jméno Viktora Lustiga (1890–1947), který byl vězněn za padělání stodolarovek. Byl to Čechoslovák, který používal víc než 47 pseudonymů a proslavil se tak, že se mu dvakrát podařilo prodat Eiffelovu věž.

Nekorunovaný král všech lhářů, nebo blouznivý fantasta? Dlouho si všichni mysleli, že lhal proto, že byl nemocný, že sám myslel, že říká pravdu. Jenže možná to bylo trochu jinak. Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen byl německým vojákem a cestovatelem. Jeho sláva nemá kořeny v hrdinných činech, ale právě ve vyprávěních, kterými ohromoval posluchače. Jeho dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno, zahráli si ho Vlasta Burian i Miloš Kopecký.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu Bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

V devadesátkách vzniklo a brzy pak zaniklo mnoho politických stran a hnutí. Patřilo k nim i Občanské hnutí plné až přeplněné výraznými osobnostmi. Byl mezi nimi pozdější prezidentský kandidát Jan Sokol, kterého připomíná další pořad ze série Devadesátky.

Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.

„Doprovázel jsem Antonína Baudyše (1946–2010), jako jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, celou jeho politickou kariéru. Až do jeho odvolání z funkce ministra obrany,“ vzpomíná Miroslav Kalousek v bonusovém rozhovoru cyklu Devadesátky. „Měli jsme spolu velmi blízký a přátelský vztah, velmi jsem si ho vážil,“ dodává.

Antonín Baudyš patřil k nejvýraznějším politikům KDU-ČSL první poloviny 90. let. Byl místopředsedou české i federální vlády a prvním ministrem obrany samostatné republiky. Ve speciálu Portrétů na něj zavzpomíná Cyril Svoboda, který byl několik let předsedou KDU-ČSL.