- Podcasty
- Studio Leonardo
Poslechněte si podcast: Ponižování a nepřiměřené nároky. Šikana probíhá i mezi učiteli, upozorňuje expertka
Téměř na každé české základní a střední škole se vyskytují běžné nebezpečné jevy včetně šikany. Během školní docházky se s ní setká nezanedbatelné množství žáků, což může negativně ovlivnit jejich vývoj. Nedávný výzkum ukázal, že šikana bují i mezi pedagogy samotnými a na rozdíl od šikany v dětském kolektivu se příliš neřeší. „Často jde o verbální útoky jako opakované excesivní upozorňování na chyby či kladení nepřiměřených nároků,“ popisuje expertka Lenka Kollerová.
Studio Leonardo
Rozhovor s osobnostmi ze světa vědy.
Mladí lidé potřebují lepší východisko než bezmoc, říká expert na klimatické vzdělávání k roli škol
Podle hned několika sociologických průzkumů považují náctiletí Češi a Češky změnu klimatu za závažný problém a zdroj svých obav z budoucnosti. Kvůli tomu pociťují významněji bezmoc, strach a smutek. Tyto negativní emoce se dále prohlubují kvůli útržkovitým informacím o problematice změny klimatu a o možných opatřeních na zmírnění jejích dopadů. Jak jim s takovou situací mohou pomoci české školy – a jak jim skutečně pomáhají?
Klimatolog Barry Keim z Louisianské státní univerzity ve Studiu Leonardo vysvětlí, jak ovlivňuje a ještě ovlivní změna klimatu působení hurikánů ve Spojených státech?
Hurikány tam tvoří nedílnou součást přírodního ročního cyklu - v posledních letech to ale ze zpráv a z dojmů obyvatel států Mexického zálivu může vypadat, že těchto bouří přibývá. Přímo v jihoamerickém New Orleans natáčela Daniela Vrbová.
Hmyz za sto let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog
V České republice se vyskytuje asi 38 tisíc druhů hmyzu, ty ale v posledních letech z krajiny mizí. Stejně alarmující je situace ve světě, kde vymírají včely, motýli, čmeláci i vážky. Jejich pošty klesly za posledních 30 let v Evropě na čtvrtinu. (Repríza.)
Změna klimatu jako hra? Lidé si díky prožitku pamatují věci déle, uvádí herní vývojář
Takzvaná gamifikace, tedy zavedení herních principů do určitých témat, se v posledních letech stala oblíbeným nástrojem vzdělávání a marketingu. Co vnáší tato technika do diskuse o změně klimatu a o opatřeních na zmírnění jejích dopadů? Nemůžou počítačové a deskové hry uvažování o tomto komplexním problému spíše zbagatelizovat?
Zastávejme se druhých, zvolme si laskavost, vybízí k boji proti kultuře strachu sociální psycholožka
Dvouletá pandemie covidu a válka na Ukrajině v nás vzbudily strach, na který jsme nebyli zvyklí. Jak odolávat strachům a úzkostem, kterých, jak se zdá, přibývá? „I odolnosti se učíme,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo sociální psycholožka a vedoucí pražského pracoviště Psychologického ústavu Akademie věd ČR Iva Poláčková Šolcová.
Chtěl jsem pomocí zvuku vyprávět příběh málo známých plejtváků, říká hudební skladatel
Plejtváci Riceovi existují na světě věky. Vědecké pojmenování však získali teprve v roce 2021. Současně byli prohlášeni i za ohrožený druh. Jejich habitat se nachází při severovýchodním pobřeží Mexického zálivu, které je také epicentrem těžařského průmyslu a místem s velkým provozem obchodních a výletních lodí. Veškerá tato lidská činnost vydává pod vodou hluk, který hlasy plejtváků rozostřuje a přehlušuje.
Psycholožka: Dopady sexualizovaného obsahu na děti nejsou tak dramatické, jak si myslíme
Britský průzkum mezi dětmi z 19 zemí Evropy včetně Česka ukázal, že 43 procent z nich ve věku od 9 do 16 let vidělo nějaký sexuálního obsah na internetu. Co dalšího z výzkumu vyplývá, vysvětluje ve Studio Leonardo vedoucí institutu pro psychologický výzkum Inpsy Anna Ševčíková.
Zachycování a ukládání uhlíku do země by mohlo zpomalit oteplování. Není však řešením pro všechny
Pomůže nám technologie zachycování a ukládání uhlíku do země zpomalit oteplování atmosféry? Má podporu napříč politickým spektrem, včetně klimaskeptiků i zástupců průmyslu. V USA k ní vzniká systém finančních pobídek a daňových úlev. Jenže bližší pohled na jednotlivé kroky při implementaci projektů na sekvestraci uhlíku také ukazuje, že není řešením pro všechny.
Když mi zavolali, že mám Nobelovu cenu, telefon jsem nejdřív nezvedl, vzpomíná vědec Kobilka
V roce 2012 získal profesor Stanfordovy univerzity s českými kořeny Brian Kobilka Nobelovu cenu v oboru chemie za svůj výzkum receptorů spřažených s G proteinem – o titul se podělil se svým mentorem Robertem Lefkowitzem. Oba se zasloužili o to, že lépe rozumíme jedné z hlavních metod komunikace v těle. Receptory totiž zprostředkovávají přenos informací do nitra buňky, což je pak zásadní pro chod jednotlivých orgánů a tkání, stejně tak i pro rychlé reakce na vnější podněty.