Kdo má zastupovat Česko na summitu NATO? Premiér, nebo prezident? A co tento spor vypovídá o vztazích ve vládě i o směřování české zahraniční politiky? Hostem PoliTalku je někdejší ministr kultury, bývalý ministr obrany a zahraničí, dlouholetý diplomat a herec Martin Stropnický. Vysvětluje, jak fungovala koordinace mezi vládou a prezidentem v minulosti, jak se proměnila politická kultura i jak vnímá současné napětí uvnitř koalice. Mluví i o roli Andreje Babiše, vlivu jeho koaličních partnerů, proměny hnutí ANO i toho, zda Česko plní své závazky v rámci NATO.

Nejvíc mi vadí švejkování vlád kolem výdajů na obranu, železniční přeložka na Karlštejn do nich nepatří. Říká ekonom a bývalý politik Miroslav Kalousek k obavám, že ani současná vláda Andreje Babiše (ANO) nesplní zákonný závazek České republiky dvou procent HDP na obranu. Americký prezident Donald Trump přitom nově pohrozil členům NATO, kteří závazky neplní, sankcemi. Schválený deficitní rozpočet ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pak vidí její předchůdce jako nezákonný. A Motoristé ho prý v této souvislosti velmi zklamali.

Ostrá slova ve Sněmovně a krátce nato konec ve státní správě. Právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity Martin Abel skončil po třech letech ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. V podcastu PoliTalk popisuje, co jeho odchodu předcházelo, jak celou situaci vnímá a proč si myslí, že by se odborné spory měly vést spíš věcně.

Víme, jakým způsobem jsou regulovány slevové akce v zahraničí. A tam se chceme inspirovat. Říká ke svému hlavnímu úkolu - snížit ceny potravin, nový potravinový ombudsman Jindřich Fialka. Jako úředník ministerstva zemědělství řeší kvalitu a dostupnost potravin už 20 let. Není to ale věc jednoho resortu, proto jsme teď spojili síly s dalšími a připravujeme konkrétní návrhy, dodává. Že ceny potravin jsou žhavé téma se přesvědčil sám. Od nástupu do funkce na konci února je prý zavalen podněty. A polovina dotazů směřuje k cenám a cenovým akcím obchodních řetězců.

Financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu není samo o sobě problém. Problémem je to ve chvíli, kdy je společnost velmi polarizovaná a není v ní dostatečná politická kultura. Na tom se shodli v diskusi Novinek oba hosté, vedoucí Katedry žurnalistiky FSV UK Alice Němcová Tejkalová a politolog a radní ČT Ladislav Mrklas. Česká republika se podle nich bohužel blíží k zemím, kde by zásah do veřejnoprávních médií mohl znamenat i jejich ochromení a ovládnutí. Řeč ale byla i o aktuální kauze kolem Rady ČT, ve které má jít o údajné uplácení za volbu generálního ředitele.

Jednoznačné vítězství pro Evropskou unii. Tak vidí porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních volbách výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů Daniel Šitera. Věří, že ačkoliv Magyar pochází z Orbánova Fideszu, stal se opravdovým kritikem dlouholetého premiéra. Toho Šitera v podcastu PoliTalk označuje za toxického.

„Je za pět minut dvanáct,“ říká psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Téma zhoršující se psychiky dětí ho, jak říká, velmi bolí a musí se s tím začít rychle a efektivně bojovat. Jak na to prý už ví, jen začít a mít podporu. Vzhledem k tomu, že premiér Andrej Babiš mluví o psychických problémech mladistvých jako o osobní prioritě, vidí i příležitost. Celá koncepce se ale teprve rodí.

Ve státní správě není všechno tak zlé, jak to z našich zpráv vypadá, my se totiž přímo zaměřujeme na bolavá místa systému, říká o auditech Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho prezident Miloslav Kala. I tak ale s nelibostí mluví o problému, se kterým se za poslední roky nepodařilo příliš pohnout – dotační politice. Podle jeho odhadu se stále až třičtvrtě všech dotací využívá neefektivně. Volá proto po změně dotační mentality. A kritizuje i strukturální deficity státního rozpočtu. Jeho aktuální podoba, kterou navrhla nová vláda, je podle něj navíc v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Za dlouhodobé týrání psa v Uherském Hradišti podmínka. Pravomocné rozhodnutí krajského soudu rozčílilo premiéra Andreje Babiše, který ho ve svém videu na sociálních sítích označil za skandální. Soud první instance totiž původně poslal 27letého pachatele na dva roky do vězení. Také právník Robert Plicka ze spolku Hlas zvířat doufal v exemplární trest. Jak ale říká v podcastu PoliTalk, úřady obecně týrání zvířat bagatelizují. Přitom podle něj je prokázané, že kdo je surový ke zvířatům, často později napadá i lidi.