V předvolebním duelu se tentokrát setkali ministr zemědělství Marek Výborný, předseda KDU-ČSL, který ve sněmovních volbách kandiduje jako lídr koalice Spolu v Pardubickém kraji a Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti, který vede kandidátku STAN v Praze. Ačkoliv mají obě strany řadu společných programových bodů, rozdíly se objevují v tématech, jako jsou veřejné finance nebo priority ochrany klimatu. I o těchto věcech mluvili ve speciálním duelu v rámci pořadu PoliTalk.

V rámci předvolebních duelů se setkali předseda Svobodných Libor Vondráček, který ve sněmovních volbách kandiduje jako lídr SPD v Jihočeském kraji a Matěj Gregor, který vede kandidátku Motoristů sobě v Moravskoslezském kraji. Ačkoliv mají stejný názor na témata jako je GreenDeal, migrační pakt či dotační a daňová politika, i ve studiu bylo znát, že na všeobecném referendu, které je pro SPD zásadní, se jen tak neshodnou. Zabrání jim to v případné spolupráci? I na to odpovídali.

V dalším předvolebním duelu spolu diskutovali místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Ačkoliv by se zdálo, že k sobě mají blízko, analýza programů, kterou pro Novinky.cz zpracovala exkluzivně agentura NMS, poukázala i na rozdíly v několika zásadních otázkách. Přesto se ani jedna ze stran nebrání případné povolební spolupráci.

„Captain obvious“ neboli nic nečekaného – tak hodnotí aktuální předvolební kampaň politických stran bývalý marketér hnutí ANO, Marek Prchal. Ke koalici Spolu dodává: Je to jako letní odpolední spánek, ze kterého vás probudí výkřik, že teď jde o všechno, ale pak zase usnete. Kampaň hnutí ANO překvapivě příliš nesleduje a nemrzí ho ani nedávná kritika jeho práce z úst Andreje Babiše. Naopak, při nedávném útoku holí měl o něj, jak řekl, až překvapivě strach. Marketér Marek Prchal byl hostem PoliTalku.

V předvolební debatě se potkali zástupci stran s největší programovou shodou vůbec - Piráti a Starostové. Hostem speciálního duelu v rámci pořadu PoliTalk byl předseda Starostů a lídr kandidátky STAN ve Středočeském kraji, Vít Rakušan a předseda České pirátské strany a celostátní lídr Pirátů, Zdeněk Hřib. V souboji o liberálního voliče prozradili v čem se neshodnou a jak chtějí vládnout.

Komunitní centrum pro válečné veterány při Ministerstvu obrany na sociálních sítích ostře napadlo Paměť národa. Centrum uvedlo, že Paměť národa neposkytuje přímou pomoc veteránům, nenakupuje zdravotní pomůcky a není s nimi v pravidelném kontaktu. Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel organizace Post Bellum, tato tvrzení označil za lživá a vysvětlil, jakým způsobem organizace podporuje válečné veterány i pamětníky odboje. V podcastu PoliTalk se vyhrazuje i proti osočení, že Paměť národa zařazuje mezi veterány i vojáky ve službách wehrmachtu.

Návrat do školních lavic nepřináší dětem většinou radost, ale spíš obavy. Na školu se vyloženě těší podle výzkumu NMS Market Research jen 9 procent dětí. Negativně to naopak vnímá 62 % žáků základních škol, 58 % středoškoláků a polovina všech gymnazistů. Stresuje je nadcházející učení i kolektiv. „Jsou děti, které to mají složité i kvůli nám, rodičům, protože mají úzkostné rodiče,“ podotýká dětský psycholog Jan Kulhánek. Dětem by podle něj školu zpříjemnilo i to, pokud bychom doma na učitele a systém nenadávali. Jak ale poznáme, že u dětí nejde jen o běžný strach ze změny, ale že ho máme začít řešit? Jan Kulhánek, autor knihy Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, byl hostem PoliTalku.

Bezpečnostní záruky, které se budou věnovat síle ukrajinské armády, jsou klíčové k tomu, aby se dalo dohodnout přiměří na Ukrajině, říká v podcastu PoliTalk poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle něj se Česká republika nemá v rámci pomoci Ukrajině za co stydět, ale zároveň by mohla dávat více. V poměru k HDP totiž dává na vojenskou pomoc Ukrajině více než ČR celá řada zemí včetně Slovenska. Jak Pojar vnímá politiku Donalda Trumpa? Skutečně Rusko neslevilo za svých původních nároků a měla by Evropa uvažovat o druhotných sankcích?

Lidé se bojí, že tu vzniká obdoba Národních umělců, nic takového se ale neděje, říká k novému „statusu umělce“, který jako jeden z prvních přijal, básník, editor a publicista Ondřej Lipár. Podle něj navíc zatím nejde o nic jiného než o samotnou registraci. O registr umělců, který začal fungovat v červenci a na který mají být navázány dotační programy a stipendia v roční výši až 126 miliard korun, zatím projevila zájem zhruba stovka žadatelů. Podle Lipára ale většina z nich, stejně jako v minulosti, na granty kvůli nastaveným parametrům nedosáhne. Ondřej Lipár byl hostem PoliTalku.