Nejen lidé, ale také koně musí pracovat. Ne kvůli penězům, ale protože práce prospívá jejich zdraví. Například klisna plemene hafling Kelly ze stáje v Dobré Vodě u Českých Budějovic je poctivou pracantkou i ve vysokém věku. S chovatelkou Květou Maříkovou objíždí akce a vozí děti na kroužcích a příměstských táborech.

Raci žijí skrytým způsobem života. Aktivní jsou v noci a patří mezi samotáře. Vyhledávají se jen v době rozmnožování, která u raků říčních a signálních trvá od října do prosince. Invazní rak signální má výraznou evoluční výhodu v mnohem vyšší plodnosti a rychlejším dospívání. Rozmnožování korýšů popisuje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty vědec Miloš Buřič.

Sovice sněžní je filmová hvězda. Tuto velkou bílou sovu, jejíž domovinou je severní Evropa, Asie, Grónsko, Kanada a část Spojených států amerických, proslavily hlavně filmy o Harrym Potterovi. Sovice Davida Voldřicha z Mladé Vožice se jmenuje stejně jako ta, která patřila mladému kouzelníkovi. Jeho Hedvika není známá soví herečka, přesto ji má nesmírně rád, jak se můžete přesvědčit v rubrice Pojďte s námi za zvířaty.

Klidný, dobromyslný a snášenlivý. Takový je baset. Psí plemeno s dlouhým tělem a krátkýma nohama pochází z Francie. Jeho vznik sahá až do konce 16. století. Tito psi se pro skvělý čich využívali při sledování zvěře v hustším, nízkém porostu. Hajný Pavel Keclík z Písku má doma dva basety, se kterými chodí pravidelně do lesa.

Počet druhů motýlů už řadu let klesá. Příčinou je podle zoologů hlavně intenzivní hospodaření. Některé druhy se nedokázaly přizpůsobit změnám krajiny. Za posledních šedesát let u nás vyhynulo 19 druhů denních motýlů a polovina ze zbývajících 142 druhů je ohrožená. O výskytu jednotlivých motýlů na jihu Čech mluví v rubrice Pojďte s námi za zvířaty entomolog Zdeněk Hanč.

Limousine je masné plemeno skotu z jihozápadní Francie. Má řadu předností, proto je v současnosti druhým nejpočetněji chovaným ve Francii. V Česku se „limousini“ chovají od roku 1990 a u zemědělců jsou stále oblíbenější.

Konec léta, kdy dozrává ovoce, bývá časem vos. Létají kolem nás, láká je sladké pití a jídlo, můžeme na ně i šlápnout. Snadno se potom stane, že dostaneme žihadlo. Nejen vosy, ale také včely a sršni jsou vybaveni touto zbraní. Jak bodnutí ošetřit, nejlépe vědí včelaři, kteří za svůj život dostanou tisíce žihadel. Dva z nich se proto podělí o své zkušenosti v rubrice Pojďte s námi za zvířaty.

Prácheňský káník je tradiční české plemeno holuba domácího, které vyšlechtili v předhůří Šumavy a v oblasti historického Prácheňského kraje. Chovatelé jeho vznik datují do 19. století, oficiálně bylo uznané až v roce 1941. Pro prácheňské káníky je typická chůze. Vykračují si s nataženým krkem a pohupují u toho hlavou dopředu a vzad. Tyto holuby u svého domu společně s drůbeží chová Jakub Mráz z Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku.

V českobudějovické Stromovce to opravdu žije díky květnatým pásům. S nápadem vysázet je v tomto parku a také v kampusu Jihočeské univerzity přišla v roce 2017 pracovní skupina katedry botaniky Přírodovědecké fakulty. Od té doby pásy přilákaly stovky druhů hmyzu. O některých z nich mluví v rubrice Pojďte s námi za zvířaty entomolog z ekologického spolku Calla Jiří Řehounek.

Vedro nedělá dobře ani zvířatům. Proto vyhledávají stín, minimálně se pohybují a snaží se ochladit. Živočichy, kteří žijí v tropických oblastech, příroda vybavila obrannými mechanismy, díky nimž horké počasí zvládají. V rubrice Pojďte s námi za zvířaty o nich mluví lektorka Zoo Hluboká Isabela Okřinová.